Malý kuchyňský ráj. Jak na design při omezeném prostoru

From IT-Core
Jump to navigation Jump to search

Další past, do které jsem málem spadla, byla velikost stolu. V malé kuchyni máte tendenci koupit ten nejmenší jídelní stůl z IKEA. Jenže na něm pak neuděláte večeři pro tři lidi a vejde se na něj sotva jedna váza. Mnohem lepší je zvolit skládací variantu, kterou připevníte na zeď. Když ji nepoužíváte, složíte ji na desku o hloubce 15 centimetrů. Já osobně mám na protější stěně úzkou pracovní desku, která zároveň slouží jako barový pult, pod ním schovávám tři skládací židle. Teprve když jsem tento systém otestovala při silvestrovské party pro osm lidí, uvěřila jsem, že to funguje. Nikdo si nesedl na klín, a přitom kuchyň vypadala jako prázd


Pro lidi, kteří často hostí návštěvy, je zásadní mít postel se zabudovaným úložným prostorem. V našem případě jsme pořídili manželskou postel s úložným prostorem pod matrací. Zvednete hydraulický rám a pod ním je místo na všechny polštáře, deky a zimní bundy. Když k tomu přidáte stěnu obloženou panely v tónu dubového dřeva, vznikne ucelený design bez zbytečných skříní. Problém nastává, když je pokoj malý. Do garsonky se dvěma sty padesáti centimetry na šířku se klasická postel nevejde. Pak je řešením rozkládací sedačka, ideálně s integrovaným výsuvem. Ulovili jsme model s polohovacím slatěným roštem, který se dá nastavit do třech poloh. Kvalitní rošt je základ, bez něj se i drahá matrace brzy prole�


Nejvíc se u nás osvědčily textilní panely, které tlumí hluk od sousedů. V panelákové kuchyni máme přesně takový kousek za jídelním stolem. Děti u něj kreslí, občas na něj cákne omáčka, ale stačí otřít vlhkým hadříkem. Na chodbě jsme zase použili dřevěné lamely v matně šedé barvě. Zde je důležité myslet na to, že panelování mění akustiku místnosti. Když jsem dělala obklad v ložnici, musela jsem posunout postel o patnáct centimetrů od zdi, protože nová vrstva zmenšila průchod k šatní skříni. S takovým detailem nikdo nepočítá, dokud si nezkusí otevřít dveře naplno. U nás to nakonec vyšlo, ale radši si změřte vše dvakr


Sama jsem udělala chybu, když jsem do malé kuchyně koupila drahý masivní stůl. Místnost vypadal útulně, ale zabral přesně to místo, kde jsem potřebovala projít s hrncem. Stůl šel pryč a nahradila ho výsuvná deska pod oknem. Na běžné dny stačí, na večeři ji vytáhnete a na pár hostů poslouží dokonale. Kolem stolu jsem dala skládací židle, které ve složeném stavu visí na stěně jako dekorace. Teprve pak mi došlo, že malý prostor není handicap, ale výzva. Nutí vás přemýšlet jinak. Místo skříně sveste závěsné police, místo velké trouby kombinovaný mikrovlnný gril. Každý předmět musí mít dvě funkce. Když navrhujete malou kuchyni, vlastně navrhujete systém, kde nic nesmí překá�


Samotný rozkladací mechanismus dělá z pohovky noclehárnu, nebo jen místo na posedávání. Vyzkoušel jsem snad všechny typy a nejvíc mi sedí click-clack mechanismus. Je rychlý, nevyžaduje sundávání polštářů a zvládne ho i jedna osoba. Stačí lehce zatáhnout za sedák, cvaknout do aretace a máte rovnou plochu na spaní. Pozor ale na kvalitu kovových úchytů. Levnější varianty se po pár měsících povolí a pak sedačka vrzá nebo se samovolně sklápí. Z vlastní zkušenosti doporučuji koupit model, kde je klikovka vyrobená z oceli, ne z tenkého plechu. A hlavně: s click-clackem vždycky počítejte s tím, že budete potřebovat alespoň 20 centimetrů volného místa mezi sedačkou a zdí, jinak mechanismus nezacvakne. Při open space design, kde často chybí rohy a výklenky, je tohle zásadní detail, který při zařizování snadno přehlédn


Když už mluvíme o spaní, nesmíme zapomenout na matraci. V rozkládacích sedačkách bývá foam mattress tloušťky kolem 10 centimetrů. To je na občasné přespaní akceptovatelné, ale na každodenní spánek nedostatečné. Vyzkoušela jsem to na vlastní kůži noc co noc - po třech měsících jsem měla bolesti beder. Pak jsem dokoupila samostatnou skládací matraci z paměťové pěny o tloušťce 16 centimetrů, kterou přes den schovám do skříně. Na noc ji položím na rozloženou sedačku. Zní to jako práce navíc, ale je to transformace z nepříjemného lehátka na pohodlnou postel. Pokud máte jen jednu místnost, je tohle jedna z mála cest, jak skloubit kuchyň s ložnicí, aniž byste každé ráno vstávali s křeč


Poslední rada: nepodceňujte podezdívku nebo nožičky. V open space design je podlaha vidět i pod sedačkou. Vysoké nožičky (alespoň 10 centimetrů) usnadní úklid a opticky odlehčí celý kus. Navíc pod ně schováte kabelové lišty nebo malé krabice. Naopak nízké nohy nebo plná podezdívka působí těžce a sbírá prach. Já mám doma model na kovových nožkách s lesklým chromem, který ladí s lampou a sto