Když úklid baví celou rodinu a chemie zůstává stranou

Na závěr si zkuste naplánovat vlastní trasu, která zahrne vilu od architekta, jehož jméno znáte, i od tvůrce, o kterém jste nikdy neslyšeli. Srovnání vám ukáže, jak rozdílné přístupy se do funkcionalismu vešly. Nezapomeňte si vzít pohodlnou obuv, protože cesty mezi vilami bývají kamenité, a malý zápisník – poznámky o tom, co vás oslovilo, oceníte při večerním procházení fotek. A pokud narazíte na vilu, která je zrovna zavřená, nezoufejte: většina z nich je zvenčí volně přístupná a i jen pohled na fasádu a zahradu dá hodně. Karel IV. měl svůj gotický sen, vy máte možnost ochutnat moderní vizi, která vás naučí dívat se na architekturu jinak.

Základní mix, který nahradí většinu čisticích prostředků, je směs jedlé sody, octa, kyseliny citronové a obyčejného mýdla. Jedlá soda skvěle absorbuje pachy a jemně drhne, ocet rozpouští vodní kámen a mastnotu, citronová šťáva dodá svěžest a mýdlo si poradí se špínou. Důležité je nemíchat ocet s jedlou sodou do uzavřené láhve – směs bublá a může vytéci. Místo toho je používejte postupně: nejprve posypte povrch sodou, pak pokropte octem, nechte chvilku působit a setřete.

Během večera se vyhněte častým chybám, které dělají nezkušení návštěvníci. První je příliš rychlý pohyb – nechte se unášet hudbou, ale snažte se udržet tempo, které vám vyhovuje. Druhou chybou je ignorování prostoru kolem sebe. Na přeplněném parketu je důležité vnímat ostatní tanečníky a vyhnout se kolizím. Třetí častou chybou je kombinace nadměrného alkoholu a tance – nejenže to zvyšuje riziko zranění, ale také to kazí dojem z vašeho vystoupení. Raději se zaměřte na zážitek z pohybu a na to, abyste si večer užili bez zbytečného stresu.

Jak poznat kvalitní funkcionalistickou vilu od pouhé napodobeniny Rozlišit pravou funkcionalistickou vilu od pozdějších staveb, které se jen stylově přibližují, je snazší, než se zdá. Všímejte si střech – typická funkcionalistická vila má střechu plochou nebo jen mírně skloněnou, bez přesahů. Okna jsou velká, často v pásových pruzích, a nemají dělení na malé tabulky. Schodiště bývá točité nebo s nosnou konstrukcí z oceli a skla. Důležitý je také materiál: hladká omítka v bílé nebo světlé barvě, případně kombinace s cihlou nebo kamenem. Pokud narazíte na stavbu s mansardovou střechou, zdobnými římsami nebo barevnými ornamenty, jedná se o eklektismus, ne funkcionalismus.

Sušení a žehlení: kde se dělá nejvíc chyb Sušení v sušičce je pohodlné, ale ne pro každý textil. Závěsy s velurovým nebo saténovým povrchem tam nepatří, jinak ztratí lesk a změknou. Ubrusy s vyšívanými vzory sušte raději naplocho nebo na ramínku, aby se natahovaly. Přímé slunce je pro barevné látky nepřítel – barvy blednou a bílá žloutne. Ideální je sušit ve stínu na vzduchu.

První návštěva začíná mnohem dřív, než vstoupíte dovnitř. Ověřte si otevírací dobu – mnoho klubů má hlavní program až po půlnoci, ale vy jako nováček přijďte spíš na začátek večera, kdy je méně lidí a více prostoru. Nezapomeňte na doklad totožnosti, i když vypadáte starší. Praha je v tomto ohledu přísná a bez platného dokladu vás nemusí pustit. Také si předem rozmyslete dopravu zpět – pozdní noční hodiny v kombinaci s tancem a případným alkoholem nejsou ideální na dlouhé procházky.

Při skladování dejte pozor na přehyby. Složený ubrus byste měli přeskládat jinak, než jak byl složen v obchodě. Ideální je navinout ho na kartonovou trubku, ať se vyhnete trvalým kolmým rýhám. Závěsy, které nepoužíváte, nevěšte na ostré věšáky, ale vložte je do prodyšného obalu. Plastové sáčky spíš uškodí, protože v nich textile „nedýchá".

Co se týče oblečení, platí jednoduché pravidlo: pohodlí vítězí. Vyhněte se příliš těsným botám s hladkou podrážkou – na parketu se budete hodně hýbat a kluzká podlaha je nevyzpytatelná. Ideální jsou boty s koženou nebo gumovou podrážkou, které se nešmýkají. Dámy by měly zvážit délku sukně a výšku podpatků – pokud nejste zvyklé tančit na jehlách, vezměte raději nižší variantu. Pánové by se měli vyhnout bílým košilím, které po první hodině tance nebudou vypadat nejlépe. Zkrátka: oblečte se tak, abyste se v tom cítili dobře a mohli se volně pohybovat.

Herní zóna pod šikminou může být skvělým útočištěm pro děti. Nízký strop využijete jako „domeček" – stačí přidat závěs, několik polštářů a LED pásek na zeď. Vytvoříte tak útulné místo, které děti milují. Nezapomeňte ale na úložné boxy na hračky, aby se pokoj neproměnil v chaos. Ideální jsou otevřené přihrádky nebo textilní koše, které se dají snadno vysunout i z malých koutů.