5 zásad správného kartáčování dlouhosrsté kočky
Dlouhosrsté kočky potřebují pravidelnou péči o srst, jinak se jim vytvoří nepříjemné chuchvalce a zacuchané dredy. Kartáčování není jen o estetice – zabraňuje nadměrnému polykání chlupů při olizování, které může vést k vážným zažívacím problémům. Zároveň je to skvělá příležitost, jak zkontrolovat kůži, parazity nebo odhalit případné bulky. Než se pustíte do česání, pořiďte si kvalitní hřeben s dlouhými, otočnými hroty a kartáč s jemnými štětinami. Vyhněte se levným plastovým napodobeninám, které srst lámou a způsobují kočce bolest.
Důležité je také myslet na velikost porcí. Obecně platí, že dospělý pes by měl denně přijmout 2–3 % své hmotnosti v krmivu, ale u aktivních psů to může být více. Pravidelně kontrolujte váhu psa – pokud přibírá, snižte množství sacharidů, pokud hubne, přidejte maso. Ideální je vařit větší dávku na dva až tři dny a uchovávat v lednici, ale před podáváním vždy ohřejte na pokojovou teplotu.
Nezapomeňte také na to, že štěně si pamatuje jen to, co se stalo před pár sekundami. Pokud ho potrestáte po tom, co k vám přišlo, ale ještě předtím dělalo něco zakázaného, pes si nespojí trest s tou činností, ale s tím, že přišel k vám. To je jeden z největších mýtů, které vedou k tomu, že pes přestává poslouchat. Místo trestu se soustřeďte na prevenci – když vidíte, že se štěně chystá něco rozkousat, přesměrujte jeho pozornost na hračku a pochvalte ho za to, že si začal hrát. Trpělivost a důslednost jsou klíčové, ale hlavně si užívejte společné chvíle na zahradě – když je cvičení hra, pes se učí rychleji a rád.
Jak postupovat, aby se kočka nebránila Ideální doba pro kartáčování je chvíle, kdy je kočka uvolněná – po jídle, při odpočinku nebo když sama vyhledává vaši blízkost. Začněte krátkými sezeními, klidně jen pět minut denně, a postupně dobu prodlužujte. Kočku nikdy nepokládejte na záda ani ji nefixujte silou; to vyvolá stres a odpor. Nechte ji stát nebo sedět na jejím oblíbeném místě. Hřebenem procházejte srst ve směru růstu chlupů, ale u husté podsady to jde lépe proti směru – nejdříve rozčešte spodní vrstvu, pak vrchní. Pokud narazíte na uzel, držte srst u kůže a jemně ho rozmotávejte prsty, než použijete hřeben. Nikdy netahejte za chuchvalec silou – tím kočku zraníte a vytvoříte averzi k česání.
Nezapomeňte, že kartáčování je také o hygieně – po každém česání odstraňte vyčesané chlupy z kartáče a hřebenu. Použité pomůcky jednou týdně umyjte v teplé vodě s jemným mýdlem, aby se v nich neusazovaly bakterie a paraziti. Srst můžete lehce přetřít vlhkým hadříkem, který odstraní prach a alergeny. Pokud kočka nejeví o kartáčování zájem, odměňte ji po každém sezení malým pamlskem – pozitivní spojení udělá z péče o srst příjemný rituál. Pravidelností a trpělivostí předejdete nejen zacuchané srsti, ale také posílíte vzájemnou důvěru.
Na co se zaměřit při domácí prohlídce Jednou týdně prohlédněte psovi nebo kočce uši, oči, tlamu a kůži. Zkontrolujte, zda v uchu není tmavý maz nebo zápach, což může signalizovat zánět. Oči by měly být čisté a bez výtoku. Při prohlídce tlamy věnujte pozornost dásním – měly by být růžové, ne červené nebo krvácející. U koček je důležité sledovat i stav srsti, protože vytrhávání chlupů nebo nadměrné olizování často značí stres nebo parazity.
Dalším častým opomíjeným místem jsou polštářky tlapek. Ztvrdlá kůže, praskliny nebo cizí předměty mezi prsty mohou způsobovat bolest při chůzi. U koček, které žijí pouze v bytě, se vyplatí kontrolovat i drápky – pokud si je neobrušují, mohou zarůstat do polštářků. Pravidelná domácí prohlídka vám umožní odhalit problém dříve, než se stane vážným, a ušetří zvířeti zbytečné trápení.
Typickou chybou je česat pouze povrch srsti a vynechávat citlivá místa – za ušima, v podpaží, na břiše a na zadní straně stehen. Právě tam se nejčastěji tvoří zacuchané chomáče, které se bez pravidelné péče neobejdou. Další častý omyl je používat na uzel nůžky – není to bezpečné, protože kůže kočky je tenká a snadno se prořízne. Místo toho použijte speciální rozplétací sprej nebo dětský olej (jen kapku) a uzel rozmotávejte postupně. Pokud je uzel příliš tvrdý, raději vyhledejte veterináře nebo profesionálního groomera.
Četnost kartáčování závisí na ročním období a typu srsti. V období línání, tedy na jaře a na podzim, je nutné česat každý den, nejlépe dvakrát. Mimo sezónu stačí třikrát až čtyřikrát týdně. U koček s velmi hustou podsadou, jako jsou mainské mývalí kočky nebo norské lesní kočky, může být potřeba intenzivnější péče. Naopak kočky s hebkou, ale tenčí srstí (např. ragdollové) snesou méně časté, ale zato šetrnější kartáčování. Sledujte reakce zvířete – pokud začne vrnět, je to dobrá známka, pokud syčí nebo se odtahuje, vyberte jinou techniku nebo počkejte na klidnější okamžik.