Trénink na extrémní sporty: objem versus intenzita a správné dávkování

Příprava na extrémní sporty, ať už jde o vysokohorskou turistiku, ultra trail, nebo dálkové plavání, stojí na jediném principu: tělo musí dostat přesně tolik podnětů, aby se adaptovalo, ale ne tolik, aby se zhroutilo. Základní chybou většiny začátečníků i pokročilých je skákat do tréninku s nadšením a hned první týden absolvovat objemy, na které nejsou zvyklí. Výsledkem je přetížení, zranění, nebo vyhoření. Správné dávkování zátěže není o tom, kolik kilometrů uběhnete, ale o tom, jak je trénink rozložený v čase a jak reagujete na signály těla.

Zásadní je také správné nastavení délky ferratového setu. Při slaňování, kdy jste v kolmém terénu, by měl být set co nejkratší, aby nedocházelo k velkému průvěsu a nekontrolovanému kyvadlovému pohybu. Pokud máte set příliš dlouhý, zvyšujete riziko nárazu do stěny při pádu. Naopak příliš krátký set vám znemožní pohodlný pohyb. Ideální délku si nastavte podle šířky ramen a typu terénu – vždy ji ale přizpůsobte konkrétnímu úseku.

Na závěr si zkuste udělat vlastní test. Po každém dešti nebo mlze proveďte zkušební jízdu s prázdným vozíkem a změřte brzdnou dráhu. Když zjistíte, že se prodloužila, nehledejte hned chybu v brzdě. Nejprve zkontrolujte vlhkost lana. Tento jednoduchý postup vás ušetří zbytečných seřizování a hlavně zaručí, že brzdění bude spolehlivé za každého počasí.

Zapomíná se také na kontrolu opotřebení. Textilní popruhy ferratového setu mají omezenou životnost a poškození nemusí být na první pohled vidět. Před každým použitím zkontrolujte, zda na popruzích nejsou oděrky, přeřezy nebo známky degradace od slunce. Ocelová lana na ferratách bývají ostrá a hrany skal neodpustí. Vyměňte set okamžitě, jen co zaznamenáte jakékoli podezřelé místo – není to otázka ceny, ale vašeho života.

Dále zkontrolujte šňůry. Projeďte je mezi prsty od karabin až po vrchlík, abyste odhalili případné zauzlení, přetržení nebo odření. Zvláštní pozornost věnujte spojkám a karabinám – musí být řádně dotažené, bez prasklin a zajištěné. Nezapomeňte ani na úvazek: zkontrolujte všechny přezky, popruhy a švy, zejména v místech, kde se setkávají s karabinami. Typická chyba je nechat si u slipů lehce odřenou přezku, která pak při prudkém nárazu může povolit.

Po technické kontrole přichází na řadu kontrola správného ustrojení. Než se posadíte do úvazku, zkontrolujte, zda jsou nožní popruhy správně vedené a pevně dotažené. Při nasazování úvazku si vždy vzájemně zkontrolujte všechny přezky s paraglidistou vedle vás. To je zásadní, protože vlastní kontrola má slepá místa zejména na ramenou a bocích. Po nasazení si sedněte do úvazku a zkontrolujte, že máte volnost pohybu a že nic netlačí.

Když se řekne extrémní sport, většina lidí si představí adrenalin, rychlost a překonávání vlastních limitů. Málokdo ale myslí na to, že základem každého výkonu je správná výbava. A nejde jen o to mít drahé vybavení – jde o to mít vybavení funkční, které vám v kritické chvíli nezpůsobí víc škody než užitku. Častým omylem je spoléhat na to, že „to nějak dopadne". Přitom stačí pár konkrétních pravidel, která výrazně zvýší vaši bezpečnost i komfort.

Co patří do předletové kontroly a na co se zaměřit Začněte u vrchlíku. Rozložte ho proti větru a zkontrolujte, zda nejsou vidět poškození, jako jsou prodřené švy, díry nebo zamotané šňůry. Projděte náběžnou hranu, odtokovou hranu a všechny komory. Prohlédněte i střední část a konce křídla. Typická chyba je zaměřit se jen na náběžnou hranu a přehlédnout poškození na odtokové hraně, které se projeví až za letu.

Posledním, ale ne méně důležitým bodem je technika slaňování. Při pohybu dolů se vždy otáčejte čelem ke skále a nohy mějte rozkročené pro stabilitu. Ruce držte na karabinách a nikdy neprovádějte pohyb, který vyžaduje uvolnění obou karabin současně. Pokud potřebujete volnou ruku, přepněte se do bezpečné polohy a teprve poté manipulujte s vybavením. Tato zdánlivá drobnost dělá rozdíl mezi kontrolovaným sestupem a nekontrolovaným pádem.

Helma není jen kus plastu, který vás chrání před přímým nárazem do kamene. Při pádu do peřejí vás proud může hodit o dno, o skaliska nebo vás může vtáhnout pod kládu. Bez helmy hrozí otřes mozku i při zdánlivě „měkkém" nárazu, protože voda často skryje sílu úderu. Vyberte si helmu, která pevně sedí na hlavě a neklouže při pohybu. Měla by mít nastavitelný vnitřní obvod a řemínek pod bradou, který zajistíte tak, aby se mezi něj a bradu vešel jen jeden prst. Před každou jízdou zkontrolujte, jestli helma nemá praskliny nebo deformace, a pokud ano, vyměňte ji.