Slaňování proti jištění shora: kde je rozdíl v ovládání brzdy

Typickou chybou je přetížení brzdné ruky. Když se dostanete do strmého úseku, kde tíha těla působí silněji, máte tendenci ruku svírat křečovitě. Výsledkem je nekontrolované zastavení nebo protáčení lana. Místo toho povolte a lano veďte v širším oblouku. V extrémních případech, kdy už dlaň nestačí, úLožNé Prostory V MaléM Bytě je legitimní pomoci si druhou rukou – přiložte ji k brzdné ruce a stiskněte obě společně. Tento manévr ale provádějte vědomě, nikoli z paniky.

Bezpečný sestup je stejně důležitý jako výstup. Na mokrém terénu je sestup často nebezpečnější, protože už nejste tak soustředění a únava se hlásí o slovo. When you loved this post and you would want to receive much more information concerning zdroj informací please visit our own site. Držte se lana i při chůzi po sestupové stezce a nesnažte se zkracovat si cestu přes mokré travnaté svahy – ty jsou po dešti kluzké jako led. Pokud jste ve skupině, komunikujte jasně a krátce, ať vám vítr nepřehluší důležité informace. A pamatujte: vždy je lepší vrátit se o hodinu dřív a v suchu, než riskovat pád kvůli tomu, že „už to není daleko".

Co se týče techniky, nejčastěji používáš jištění přes karabinu s brzdou – klasická půlka nebo osmička. Při sestupu po laně se však nesmíš spoléhat jen nábytek na míru brzdu. Vždy si kolem pasu a stehen upevni sedací úvazek, na který připevníš prusík. Prusík slouží jako pojistka – pokud pustíš lano, zachytí tě. Typickou chybou začátečníků je držet lano pouze v ruce a spoléhat na suchý zip nebo rukavice. To nefunguje, když je lano mokré a kluzké. Před sestupem si proto vždy ověř, že prusík je správně uvázaný a umístěný nad brzdou, a že máš dostatek vůle rady pro rekonstrukci pohyb.

Vítr a déšť nejsou jen nepříjemné zpestření výletu, ale zásadní změna podmínek, která z prvního ferratového výstupu dělá úplně jiný sport. Když se mokrá skála leskne a poryvy větru hvízdají mezi skalisky, každý chyt, každý krok a každé jištění dostává jiné parametry. Pokud jste na ferratách nováčci, měli byste vědět, že i snadná cesta, kterou byste za sucha prošli s přehledem, se v dešti mění v past. Nejdůležitější rozhodnutí padá ještě před nástupem do skály: střízlivě zvážit, jestli skutečně chcete řešit kluzké stupačky a nárazový vítr, nebo jestli je lepší plán přesunout na příznivější den.

Typickou chybou začátečníků je nesprávné používání ferratového setu. V dešti a větru se vám budou ruce klouzat a manipulace s karabinami bude nepohodlná, takže budete mít tendenci odbývat jištění. Nikdy nepřepínejte obě karabiny najednou, vždy musí zůstat alespoň jedna připnutá k lanu. Větší problém než samotné přepínání je ale ztráta koncentrace – mokré brýle, studené prsty a hluk větru vás rozptylují, proto si každý krok rozmyslete a nikdy nešplhejte na hranici svých schopností. Pokud cítíte, že vám teplota klesá a třesou se vám ruce, je nejvyšší čas sestoupit.

Nejdřív si pořádně nasaďte helmu. Neměla by se hýbat, když zavrtíte hlavou, ale zároveň nesmí tlačit. Většina modelů má vzadu kolečko nebo pásek, kterým se obvod upraví. Pod bradou vždy utáhněte popruh tak, aby mezi ním a kůží prošel jen jeden prst. Volná helma při nárazu sjede a nechá vás bez ochrany v nejhorší chvíli. Jestli vás tlačí na čele, zkuste jinou velikost, ne povolte popruh.

Další pastí, na kterou se zapomíná, je oblečení. Bavlna je v tomto počasí nepřítel, protože nasákne vodu a začne vás chladit. Místo ní si vezměte tenkou nepromokavou vrstvu, která vás ochrání před větrem a deštěm, ale zároveň neomezí v pohybu. Rukavice jsou nezbytností – nejenže zahřejí, ale hlavně zlepší úchop na mokrém laně a chytech. Pod ně si vezměte tenké vnitřní rukavice, které odvedou pot, a navrch nepromokavé. Na nohy patří boty s hrubou podrážkou, která si poradí s mokrou skálou, a mějte na paměti, že i sebelepší obuv na vodním filmu klouže.

Důležité je také zhodnotit délku přístupu pod skálu. Když je cesta dlouhá hodinu v těžkém terénu, bude vás to stát energii, kterou pak potřebujete na lezené cesty. Pro první výjezd zvolte oblast, kde je přístup kratší než patnáct minut po rovné stezce. Vždy si předem zjistěte, jestli je oblast aktuálně otevřená – mnoho míst má kvůli hnízdění ptáků nebo ochraně přírody sezónní omezení, a to by vám mohlo celý den zhatit.

Pokud si nejste jistí, jakou oblast zvolit, zkuste se zeptat v místní lezecké komunitě. Lezci obvykle rádi poradí a často vám doporučí místa, která nejsou přeplněná a která jsou pro začátečníky vhodná. Než vyrazíte, zkontrolujte předpověď počasí – déšť a vlhkost dělají skálu nebezpečnou, a to i v lehkých cestách. A poslední rada: nesnažte se za první den odlézt co nejvíc. Užijte si atmosféru, naučte se číst skálu a vnímejte, kdy je dobré přestat – to je základ, na kterém pak postavíte všechno další.