Plíseň na hlíně, kterou přehlížíte, dokud nezničí celou rostlinu
Po třech až čtyřech týdnech můžete jemně zatáhnout za řízek – pokud ucítíte odpor, znamená to, že se začaly tvořit kořeny. Pak postupně přivykejte rostlinu na běžný vzduch, nejprve na pár hodin denně, a nakonec sáček úplně sundejte. Jakmile řízek vytvoří nové výhonky, přesuňte ho do většího květináče s běžným substrátem pro bylinky. První dva týdny po přesazení udržujte substrát mírně vlhký a pak už zalévejte až tehdy, když vrchní vrstva vyschne.
Po sklizni bylinky ihned zpracujte nebo sušte ve stínu, na větraném místě a při teplotě do 35 °C. Slunce a vysoká teplota ničí esenciální oleje, takže bylinky ztratí barvu i chuť. Sušte je rozložené v tenké vrstvě a obracejte je alespoň jednou denně. Ideální je sušit svazky hlavou dolů – tím se udrží tvar a aroma se lépe uchová. Pamatujte, že správně usušená bylina musí šustit, ale ne se rozpadat na prach.
Jak správně připravit půdu a zasadit bylinky Substrát pro bylinky by měl být propustný a spíše zásaditý. Klasická zahradnická zemina bývá příliš bohatá na živiny a zadržuje vodu, což bylinkám na slunci neprospívá. Ideální je smíchat ji s pískem nebo jemným štěrkem v poměru zhruba tři díly zeminy na jeden díl písku. Tím zlepšíte odvodnění a zabráníte tomu, aby kořeny stály v mokré hlíně. Při samotné výsadbě dejte pozor na to, aby rostliny nebyly příliš hluboko — kořenový bal by měl být těsně pod povrchem. Po zasazení substrát jemně přitlačte a důkladně zalijte, ale pouze tak, aby voda nestála na povrchu.
Zálivka je na slunném místě klíčová, ale stejně důležité je, jak často zaléváte. Namísto častého a mírného zalévání, které vede k mělkým kořenům, zalévejte vydatně, ale méně často. Ideální je zkontrolovat substrát prstem — pokud je do hloubky dvou centimetrů suchý, je čas na zálivku. Vhodnější je zalévat ráno nebo večer, kdy slunce nepálí, aby voda měla šanci se vsáknout a neodpařila se hned z povrchu. Pokud odjíždíte na delší dobu, umístěte truhlík do polostínu nebo použijte samozavlažovací vložku, která udrží vlhkost po několik dní. Nezapomínejte také na pravidelné zaštipování květů u bylinek, které pěstujete pro listy — jakmile začnou kvést, listy zhořknou a rostlina se přestane soustředit na tvorbu nové zelené hmoty.
Zásadní roli hraje také kvalita substrátu. Kupujte směs určenou přímo pro pokojové rostliny, která obsahuje perlit, keramzit nebo hrubý písek – tyto přísady zajišťují drenáž a prodyšnost. Pokud si substrát mícháte sami, použijte jeden díl kompostu, jeden díl rašeliny a dva díly perlitu. Na dno květináče vždy nasypte vrstvu drenáže z keramzitu nebo kamínků o výšce alespoň tři centimetry. Otvory na dně nádoby nikdy neucpávejte střepy – voda jimi musí volně odtékat, jinak se hlína promění v bahno, které je živnou půdou pro plísně.
Pažitka patří mezi nejvděčnější bylinky, ale většina pěstitelů ji zná hlavně jako jarní a letní záležitost. Přitom stačí drobně upravit pěstební podmínky a sklízet můžete čerstvé natě po celý rok. Základem je vybrat správný druh a zajistit rostlinám dostatek světla, vláhy a živin. Nejlépe se k celoročnímu pěstování hodí pažitka čínská (Allium tuberosum), která snáší i slabší osvětlení, ale klasická pažitka zahradní se dá při troše péče pěstovat také.
V pokročilejším stadiu, kdy plíseň prorůstá hlouběji nebo je substrát cítit hnilobně, je nutná přesazení. Vyjměte rostlinu z květináče, setřeste co nejvíce staré hlíny a kořeny prohlédněte. Zdravé kořeny jsou pevné a světlé, napadené jsou hnědé, měkké a zapáchají. Všechny nahnilé části odstraňte ostrými nůžkami a řezné rány posypte drceným dřevěným uhlím, které působí jako dezinfekce a absorbuje nadměrnou vlhkost. Nový květináč vyberte jen o dva až tři centimetry větší, než byl původní – příliš velká nádoba způsobí, že substrát zůstává dlouho vlhký, a problém se vrátí.
Pokud se vám zdá, že rostlina po třech letech dřevnatí a málo obrůstá, je čas na množení. Nejjednodušší je odebrat řízky v červnu – seřízněte deseticentimetrové výhony, odstraňte spodní listy a zapíchněte je do vlhkého písku. Kořeny vytvoří za tři až čtyři týdny. Případně můžete na jaře rozdělit starší trs. Takto získáte nové vitální rostliny bez zbytečných nákladů a zajistíte si trvalou zásobu aromatických listů pro kuchyni.
Při výsadbě je nejdůležitější volba stanoviště. Šalvěj potřebuje plné slunce, minimálně šest hodin denně. V polostínu sice přežije, ale listy budou mdlější a obsah silic výrazně nižší. Půda by měla být spíše chudší, písčitá až kamenitá, s pH mezi 6 a 7. Pokud máte těžkou jílovitou zem, přidejte do výsadbové jámy štěrk nebo písek, a to v poměru alespoň jedné třetiny objemu. Rostlinu sázejte mělce, kořenový krček nechte nad úrovní terénu – předejdete tak hnilobě.