Když zeď volá o pomoc: Jak opravit místo po vyhození

Jak na bylinkové oleje a masti bez zbytečné chemie Nejjednodušší cestou k domácí kosmetice je macerace bylinek v oleji. Čerstvě natrhané listy měsíčku, třezalky nebo jitrocele nasekejte nadrobno, vložte do čisté sklenice a zalijte kvalitním rostlinným olejem, třeba slunečnicovým nebo olivovým. Sklenici umístěte na světlé místo, ale ne na přímé slunce, a nechte stát dva až tři týdny. Denně směs protřepejte, aby se účinné látky uvolnily. Po scezení získáte olej, který můžete použít na suchou pokožku, k masážím nebo jako základ pro domácí mast.

Látkové vložky jsou ideální pro ty, kdo preferují „nepřekážející" řešení bez nutnosti cokoli zavádět do těla. Stačí je přiložit do kalhotek, zajistit knoflíčkem nebo suchým zipem a po použití vyprat. Hlavní výhodou je, že je můžete nosit i při zánětech nebo citlivé pokožce, protože neobsahují žádné chemické přísady. Na druhou stranu vyžadují častější výměnu, zvláště v prvních dnech, a pokud máte silné krvácení, budete potřebovat více kusů do zásoby. Typická chyba? Kupovat jen dvě nebo tři vložky a pak řešit, že nestíháte prát. Ideální je mít alespoň dvanáct kusů na celý cyklus.

Když přemýšlíte o tom, jak nahradit jednorázové pomůcky, narazíte na dvě nejčastější varianty: látkové vložky a menstruační kalíšky. Obě mají své silné stránky, ale liší se nejen v pohodlí, ale hlavně v tom, jak je používáte a jak dlouho vydrží. Než se rozhodnete, zkuste si nejdřív odpovědět na otázku, co od menstruační ochrany očekáváte. Potřebujete ji na noc, na sport, nebo jen na běžné dny? Odpověď vám pomůže zúžit výběr.

Pokud chcete ubrousky odolnější, zkuste francouzský šev. Než se do něj pustíte, sešijte látku lícem k líci podél všech čtyř stran, ale nechte malý otvor na otočení. Poté ubrousek otočte na rub, rohy vytlačte nůžkami nebo špejlí a celý obvod prošijte ještě jednou. Tím se všechny surové okraje schovají uvnitř švu a ubrousek nepotřebuje žádné záložky. Tento způsob je vhodný pro tenčí tkaniny, kde by dvojitá záložka byla příliš tlustá.

Než se pustíte do šití, vyberte si správný materiál. Nejlepší jsou pevné bavlněné tkaniny, jako je kepr, plátno nebo popelín. Vyhněte se příliš tenkým látkám, které se rychle prodřou, i těm s elastanem, které se při praní srážejí nerovnoměrně. Látku před stříháním vyperte a vyžehlete, jinak se vám ubrousky po prvním praní zdeformují. Pokud chcete ubrousky používat i na slavnostní stůl, volte vzor, který ladí s vaším nádobím, ale nezapomeňte, že syté barvy mohou pouštět barvu.

Základní rozměr pro běžné použití je 40 × 40 centimetrů. Pro menší ubrousky na dezertní talířky stačí 30 × 30. Při stříhání přidejte na každou stranu asi 1,5 centimetru na záložky. Přesné rozměry si předem vyznačte na látku pomocí pravítka a mizícího fixu. Pokud stříháte více vrstev naráz, látku zajistěte špendlíky, aby se vám vrstvy neposunuly. Stříhejte vždy po niti, tedy rovnoběžně s okrajem tkaniny, jinak budou okraje ubrousků křivé a po ušití se srazí do vln.

Nejprve si připravte vše potřebné, abyste nemuseli opravu přerušovat. Budete potřebovat: jemný štuk nebo sádrovou hmotu, špachtli, smirkový papír, základní nátěr a barvu, kterou máte na stěně. Pokud neznáte přesný odstín, vezměte si kousek odloupnuté barvy do prodejny s barvami pro namíchání. Místo po vyhození nejprve očistěte od prachu a uvolněných částí, případně vyjměte zbytky hmoždinek nebo jiných upevňovacích prvků.

Na co si dát pozor při výběru: velikost, tvar a údržba Menstruační kalíšek je zase skvělý, pokud chcete zapomenout na pravidelné převlékání. Vydrží v průměru osm až dvanáct hodin, takže ho oceníte při práci, cestování i v noci. Při výběru hledejte měkký silikon nebo TPE, který se dobře přizpůsobí tělu, a dejte pozor na správnou velikost. Pokud si nejste jistá, začněte menším kalíškem; větší se hodí spíš po porodu nebo při silnějším krvácení. Než si kalíšek poprvé nasadíte, zkuste to v klidu doma, ideálně ve sprše. Klíčové je najít úhel, kdy kalíšek nevytlačuje tlak na močovou trubici – pokud cítíte nutkání na močení, je pravděpodobně špatně nasazený.

Velké díry, které vznikly po vytržení hmoždinky, vyžadují vyplnění speciální pěnou nebo sádrou. Pro menší otvory stačí jemný štuk. Nanášejte ho ve více tenkých vrstvách, mezi jednotlivými vrstvami nechte vždy zaschnout. Pokud je díra hlubší než jeden centimetr, vyplňte ji nejprve sádrou a nechte ji důkladně vytvrdnout. Teprve poté naneste finální štuk, který vyrovná povrch do roviny s okolní stěnou. Vyvarujete se tak prasklinám, které vznikají při schnutí silné vrstvy.