Když vysavač nestačí: jak na koberečky, které vypadají jako nové
Při výběru látky se zaměřte na hustotu a barvu. Světlejší tkaniny více odrážejí teplo, tmavší zase lépe zatmí, ale v létě se mohou prohřívat. Důležité je také provedení bočních vodítek. Pro vnitřní montáž se používají tenká lanka, která vedou látku, zatímco pro vnější montáž jsou vhodnější hliníkové lišty, které roletu stabilizují a zabraňují jejímu pohybu při větraní. Pokud máte střešní okno, vyžaduje tato roleta speciální úchyt a jiný typ ovládání, na což se často zapomíná.
U směsových materiálů, jako je polyester s bavlnou, se držte spíše nižších teplot. Ideální je 30–40 °C, protože syntetická vlákna se při vyšších teplotách deformují a žmolkatí. Podobně na tom jsou mikrovlákna, která vyžadují maximálně 30–40 °C a krátký program s menším počtem otáček. Při vyšších teplotách se vlákna zatáhnou, povlečení ztratí savost a na dotek bude tvrdé.
Bavlněné povlečení, které používáte běžně, perte maximálně na 40–60 °C. Pokud je ložní prádlo silně znečištěné nebo chcete odstranit roztoče, zvolte 60 °C, ale jen u bílé nebo světlé bavlny. Tmavé barvy syté odstíny nesnášejí vysoké teploty – sáhněte po 40 °C, jinak barvy rychle vyblednou. Povlečení z kepru nebo saténové bavlny je jemnější, proto pro něj platí 40 °C jako maximum, aby si zachovalo lesk a hladkost.
Až bude povlečení suché, sundejte ho co nejdřív, aby se nepomačkalo. Pokud je mírně vlhké, nechte ho na sušáku ještě hodinu, ale ne přes noc – ráno by bylo ztvrdlé a nepříjemné na dotek. Žehlení je pak už jen formalita, a pokud povlečení skládáte, ujistěte se, že je dokonale suché, jinak by se v šatníku vytvořila vlhkost a plíseň. Těmito pěti způsoby – cirkulace vzduchu, využití topení, bleskové vyndání z pračky, průvan a ručník – dosáhnete suchého povlečení i bez balkonu a sušičky.
Nejdůležitější je materiál. Ideální je bavlna se zvýšenou gramáží, ideálně kolem 140 g/m². Taková tkanina je dostatečně pevná, ale stále prodyšná. Vyhněte se syntetickým směsím s vysokým podílem polyesteru – sice se nemačkají, ale děti se v nich potí a při prvním praní se mohou srazit nebo vytvořit žmolky. Pokud dítě trpí ekzémem nebo citlivou pokožkou, sáhněte po bavlně s certifikací pro citlivé, která neobsahuje optické zjasňovače. Naopak se vyplatí vyhnout se povlečení s reliéfním vzorem, které se nažene na suchý zip nebo nehty malého neposedy.
Než hodíte povlečení do pračky, podívejte se na štítek. Materiál totiž rozhoduje o tom, kolik stupňů zvolit. Bavlna, směs polyesteru, len nebo mikrovlákno snášejí rozdílné teploty, a špatná volba způsobí sražení, vyblednutí nebo ztrátu měkkosti. Nejčastější chybou je prát vše na 60 °C jen proto, že si myslíte, že vyšší teplota lépe vydezinfikuje.
V zimě, kdy je vzduch v bytě suchý díky topení, schnutí obvykle trvá 6 až 10 hodin. V létě, když je vlhkost vyšší, to může být déle. Abyste proces urychlili, umístěte sušák do průvanu – otevřete okno a dveře na protější straně bytu. Pokud máte ventilátor, nasměřujte ho na povlečení, ale ne příliš blízko, aby látku nepoškodil. Další fígl: vezměte suchý froté ručník a povlečení s ním srolujte jako roládu, stiskněte a pak pověste. Tím z povlečení dostanete přebytečnou vodu, a zkrátíte dobu sušení až o polovinu.
Typickou chybou je prát povlečení z lnu na vysokou teplotu. Len sice snese 60 °C, ale při častém praní na této teplotě ztrácí pevnost a měkne až příliš. Ideální je 40 °C, případně 60 °C jen výjimečně. Lněné povlečení vyžaduje šetrný program a nízké otáčky, jinak se hodně mačká. Pokud si potrpíte na vzhled, po vyndání z pračky ho ihned protřepejte a sušte rozložené, ne v sušičce.
Výběr záclon bývá často podceňovaným krokem, přitom právě ony určují, jak bude místnost působit. Než se pustíte do nákupu, zaměřte se na funkci, kterou mají plnit. Chcete rozptýlit ostré slunce, nebo naopak dodat místnosti vzdušnost? Pro menší okna v severní části bytu volte světlé a průsvitné materiály, které propustí maximum denního světla. Naopak do velkých prosklených ploch na jih se hodí hustší tkaniny s vyšší gramáží, které ztlumí přímé paprsky a pomohou udržet příjemnou teplotu.
Uchopení kolejnice nebo tyče má být plynulé a tiché. K tomu pomůže kvalitní kování, které nebrání pohybu. Při montáži měřte vždy dvakrát – vzdálenost od tyče k parapetu i od tyče k podlaze. U rodinných domů s podlahovým vytápěním dejte přednost záclonám nepadajícím až na zem, aby nebránily cirkulaci tepla. Stejně tak se vyhněte těžkým sametovým záclonám do malých pokojů, kde by pohlcovaly světlo a působily stísněně.