Diverzifikace portfolia, o které většina investorů zakopne
Běžný účet je základním nástrojem pro správu osobních financí, ale jeho výběr může být pastí, pokud se zaměříte jen na první dojem. Banky lákají na nulové poplatky za vedení, ale málokdo si spočítá, kolik zaplatí za výběry z bankomatu, platební kartu nebo převody. Než si otevřete účet, zjistěte si kompletní ceník a projděte si ho jako při nákupu auta – nezajímá vás jen cena nádrže, ale servis, pojištění a spotřeba v běžném provozu.
Na závěr si shrňme, co je dobré udělat: nastavte si trvalý příkaz na konkrétní den v měsíci, vyberte si široce diverzifikované fondy a každý rok si zkontrolujte daňové limit. Vyhněte se impulzivním změnám strategie při výkyvech trhu – to je nejjistější cesta, jak ztratit výnos. A pamatujte: DIP je běh na dlouhou trať, ne sprint. Čím dřív začnete, tím lépe pro vás.
Při zakládání bankovního účtu pro dítě většina rodičů sáhne po první nabídce, kterou jim banka předloží. Často ale netuší, že se podmínky pro dětská konta výrazně liší nejen výší poplatků, ale také tím, co všechno je v ceně. Než podepíšete smlouvu, porovnejte si minimálně tři nabídky a zaměřte se na věci, které nejsou na první pohled vidět.
Klíčové je porovnat si strukturu poplatků podle toho, jak účet reálně používáte. Pokud chodíte často na pobočku, ale bankomaty používáte jen zřídka, bude pro vás důležitý poplatek za přepážkovou transakci. Naopak, když platíte kartou denně a hotovost vybíráte jednou za měsíc, zajímejte se hlavně o cenu za kartu a výběry z cizích bankomatů. Typická chyba je vybrat si účet s sice nízkým vedením, ale s vysokými poplatky za výběry, které pak používají nejčastěji.
Další věc, na kterou se zaměřte, je výběr investiční strategie. DIP není spořicí účet – peníze by měly pracovat. Pokud je necháte jen na hotovosti, inflace vám je sežere. Rozložte investice mezi akcie, dluhopisy a případně nemovitostní fondy. Nezapomínejte na pravidelné revize – alespoň jednou ročně si zkontrolujte, jestli vaše portfolio odpovídá aktuální situaci na trhu a vašemu věku. S blížícím se důchodem postupně přesouvejte peníze do méně rizikových aktiv.
Nakonec si dejte pozor na skryté poplatky, které se objeví až při běžném používání. Typickým příkladem je poplatek za výběr z bankomatu jiné banky, za platbu kartou v zahraničí nebo za zřízení opakované platby. Před podpisem smlouvy si vytvořte seznam běžných situací, které bude dítě s účtem řešit, a zeptejte se na jejich poplatky. Jen tak se vyhnete nepříjemnému překvapení na první výpisu.
Nespoléhejte se na ústní sliby. Vše, co vám obchodník řekl, si musíte ověřit přímo ve smlouvě. Pokud tam něco není napsané, nemůžete se toho později dovolávat. Před podpisem si projděte, jakým způsobem se pojistná událost hlásí – jestli písemně, telefonicky nebo přes online formulář. Zjistěte, jaké dokumenty budete muset doložit (například policejní protokol při krádeži) a v jakém termínu to musíte stihnout. Pozdě nahlášená škoda může být důvodem ke snížení plnění. Stejně tak si všímejte, co se stane, když nezaplatíte pojistné včas – může dojít k pozastavení krytí, a to i zpětně.
Nakonec porovnejte, jestli pojistná částka odpovídá skutečné hodnotě pojištěného majetku. U domácnosti to znamená odhadnout cenu zařízení, u nemovitosti zase znát stavební hodnotu domu. Podpojištění je častým problémem – když je pojistná částka nižší než skutečná hodnota, pojišťovna při škodě krátí plnění. Nezapomeňte ani na to, že se pojistná smlouva může obnovovat automaticky, takže si v kalendáři poznamenejte termín výročí a využijte ho k revizi podmínek. Před podpisem si nechte čas na rozmyšlenou a případně si smlouvu nechte vysvětlit od někoho, kdo se v pojištění vyzná.
Základním kritériem by měla být měsíční správa účtu. Některé banky ji účtují až do určitého věku dítěte, jiné ji odpouštějí trvale. Pozor si dejte na to, že se poplatky mohou změnit po dovršení patnácti či osmnácti let – pokud chcete účet používat i v době studií, zjistěte si, jaké budou podmínky po této hranici. Zeptejte se také na poplatky za výběr z bankomatu, za internetové bankovnictví nebo za zasílání výpisů poštou.
Typickou chybou je spolehnout se na to, že „penzijko" samo vyřeší vaše stáří. DPS by mělo být jen jedním z pilířů vašeho spoření. Ideální je kombinovat ho s jinými investicemi, které vám dávají větší flexibilitu. Další častou chybou je nastavit si měsíční příspěvek příliš vysoko, abyste maximalizovali státní podporu, ale pak v průběhu roku zjistíte, že nemáte peníze na běžné výdaje. Státní příspěvek se poskytuje z určité částky, ale nemá smysl kvůli němu ohrozit svůj rozpočet. Začněte raději s nižší částkou a postupně ji zvyšujte, jak si budete jistější.