Chytré termostaty: jak ušetřit na vytápění, když je špatně nastavíte
Pozor si dejte také na funkci, která se u levnějších modelů tváří jako úsporná — takzvané vypnutí topení v určitou hodinu, kdy termostat topení úplně zastaví. To je sice účinné, ale ráno pak potřebujete mnohem vyšší výkon, abyste místnost vytopili zpět. Výsledná spotřeba může být vyšší než při plynulém udržování nižší teploty. Správný přístup je nastavit takzvaný ekokomfort: teplotu snížit, ne ji vypnout. Ideálně o tři až čtyři stupně, ne o deset.
Další past číhá v připojení k internetu. Většina chytrých termostatů nabízí dálkové ovládání přes aplikaci, ale pokud ji nepoužíváte, můžete si sami podkopat nohy. Typická situace: chcete si přitopit, ale jste zvyklí na ruční ovládání, a tak termostat přepnete do režimu „boost", který topí na maximum, dokud nedosáhne cílové teploty. To je ale energeticky nejnáročnější režim, který existuje. Pokud potřebujete rychle zvýšit teplotu, zvyšte ji jen o stupeň a nechte termostat pracovat v normálním režimu. Rychlé přitápění vám nejen nevypere prádlo, ale navíc zvýší účet.
Paneláková kuchyně má svá specifika – malý půdorys, nižší stropy a často i starší elektroinstalaci. Než začnete vybírat vestavné spotřebiče, změřte si přesně prostor pod pracovní deskou i výšku skříněk. Pozor na to, že u panelových domů bývají přívodní šňůry kratší a zásuvky umístěné jinde než v novostavbách. Většinou se vyplatí počítat s tím, že budete potřebovat prodlužovací kabel, ale raději si ověřte, zda to elektroinstalace dovolí – starší hliníkové rozvody mohou mít menší průřez, než je pro nové spotřebiče potřeba.
Nastavení, které vám zbytečně prodražuje účet Jakmile máte termostat správně umístěný, přichází na řadu nastavení. Většina lidí udělá zásadní chybu — nechá si přes den teplotu na dvaceti stupních a večer ji jen o stupeň sníží. To je sice pohodlné, ale energeticky neefektivní. Optimální režim je takový, kdy teplotu výrazně snížíte na dobu, kdy jste mimo domov nebo spíte, a před návratem ji zase zvýšíte. Rozdíl mezi dvaceti a sedmnácti stupni přitom nepocítíte, pokud klesání trvá alespoň hodinu. Učení režimu ale nechte na termostatu — místo ručního přepínání mu dejte čas, aby si zaznamenal váš denní rytmus a sám upravil křivku.
Jak vybrat správnou barvu a co s ní dělat Na dřevo existují dva hlavní typy barev: krycí a lazury. Krycí barvy (akrylátové nebo syntetické) zakryjí kresbu dřeva a sjednotí povrch. Lazury naopak nechají vyniknout strukturu a jen ji tónují. Pokud chcete natřít starou skříň na bílo, zvolte krycí akrylátovou barvu. Je ředitelná vodou, dobře se s ní pracuje a rychle schne. Syntetické barvy sice lépe odolávají oděru, ale mají silnější zápach a déle schnou.
Materiál je druhá klíčová věc. Nerezový koš vypadá dobře, ale na dně se snadno objeví otlaky od plastových pytlů. Plastové koše zase časem absorbují pachy, zvlášť když do nich dáváte směsný odpad. Existuje jednoduchý test: zkuste uvnitř koše rozříznout igelitový sáček a nechte ho tam přes noc. Pokud druhý den cítíte zápach, sáhněte po jiném materiálu. U plastů volte takové, které mají hladký vnitřní povrch. Žebrovaný nebo drážkovaný povrch je noční můrou při vytahování sáčku.
Nakonec si promyslete, kde koš vyprázdníte. Většina bytů nemá v kuchyni výlevku, takže mytí koše v koupelně je nesmyslné. Používejte proto vždy vnitřní sáček, ideálně tenký a průhledný, a koš samotný myjte jen jednou za měsíc. Sáček musí být dostatečně pevný, aby se při vytahování neroztrhl. U velkých košů na plasty zkuste sáček nevyndávat, ale rovnou s ním vynést celý obsah do popelnice. Tím se vyhnete znečištění koše a zbytečné manipulaci. Třídění odpadu pak bude fungovat bez zápachu a bez zbytečného úklidu.
Cenový rozdíl mezi jednotlivými řešeními je výrazný. Otevřené police z OSB desek zvládnete svépomocí za pár stovek, zatímco zakázková skříň s výsuvnými mechanismy vyjde na řádově tisíce. Rozhodující je také to, zda stavíte nový dům – tam lze úložiště pod schody naplánovat už do projektu, což je vždy levnější než dodatečné úpravy. U starší zástavby počítejte s tím, že stávající konstrukce schodiště nemusí být rovná, a bude nutné ji vyrovnat či podsunout nosné prvky.
Co se týče nákladů, ceny se liší podle materiálu, objemu i provedení. Nerezové modely s nožním ovládáním vyjdou násobně dráž než obyčejné plastové. Dražší koš vám ale vydrží déle a lépe drží tvar. Kvalitní nožní pedál je důležitý, pokud máte plné ruce. Levné pedály se po pár měsících zlomí nebo přestanou správně zavírat víko. Vybírejte proto koš s ocelovým pedálem a tlumeným zavíráním. Tlumení není luxus, ale praktická funkce: víko nepráskne a neprobudíte s ním celou domácnost. Nejdůležitější je, aby se koš dal snadno vysypat a umýt. Odnímatelné vnitřní nádoby jsou standardem, ale u velkých košů se to cení dvojnásob.