Bezpečnostní prvky auta: Tichý zabiják, o kterém většina řidičů neví

Co dělat, když motor začne klepat nebo vibrovat? Klepání motoru, zejména při nízkých otáčkách a plném zatížení, je jedním z nejnebezpečnějších příznaků. Může znamenat předčasný zážeh, tedy detonaci, která ničí písty a ojniční ložiska. Současně si všímejte i neobvyklých vibrací, které se šíří do volantu nebo sedačky. Ty často doprovázejí problémy s vyvážením klikové hřídele nebo s poškozeným dvouhmotovým setrvačníkem. V takovém případě okamžitě uberte plyn a zastavte na bezpečném místě. Jízda v tomto režimu může během pár kilometrů znamenat generální opravu.

Poslední kontrolou je poslech. Když jedete a brzdíte, neměli byste slyšet žádné skřípání, pískání nebo drhnutí. Skřípání obvykle signalizuje, že jsou destičky opotřebené a jejich kovová vrstva se dotýká kotouče. Drhnutí může znamenat, že je v brzdovém třmenu nějaká nečistota nebo že je poškozené ložisko kola. Pokud uslyšíte jakýkoli neobvyklý zvuk, raději zajděte do servisu a nechte brzdy zkontrolovat. Zanedbání těchto signálů vede k poškození kotoučů a samozřejmě k vyšším nákladům na opravu.

Proč nepodcenit rázový utahovák a momentový klíč Typická chyba začátečníků je utahování šroubů a matic „na sílu". U kol, brzd nebo hlavy válců to vede k poškození závitu nebo k přetržení šroubu. Momentový klíč vám umožní nastavit přesný utahovací moment podle hodnot v servisní příručce. Pokud provádíte jen jednoduché opravy, postačí jeden kus s rozsahem zhruba 10–100 Nm. Rázový utahovák se hodí pro povolování zarezlých spojů, ale pozor: pokud ho použijete na montáž hliníkových kol, můžete strhnout závit. Pro povolování používejte rázový, pro dotažení vždy momentový.

Další praktickou pomůckou je svěrák. Připevněte ho k pracovnímu stolu a při pilování, řezání nebo vrtání vždy upněte obrobek. Mnoho úrazů vzniká tím, že člověk drží materiál rukou a nástroj se smekne. Pořiďte si také pilník na železo a sadu vrtáků do oceli – obyčejné vrtáky do dřeva se na kovu rychle tupí. Při vrtání do kovu používejte řeznou emulzi nebo alespoň olej; snižuje tření a prodlužuje životnost vrtáku.

Nejspolehlivější metodou, jak poznat skutečné poškození, je diagnostika přes OBD port. Většina moderních aut po nevhodném zásahu do mapování zaznamená chybové kódy, které se nemusí projevit kontrolkou. Stačí připojit diagnostický adaptér a přečíst paměť závad. Hledejte kódy související s předzážehem, lambda sondou, teplotou výfukových plynů nebo tlakem turbodmychadla. Tyto údaje vám řeknou víc než jakýkoliv pocit z jízdy. Pokud se u vás objeví některý z výše popsaných příznaků, neodkládejte návštěvu odborníka. Čím dřív zjistíte příčinu, tím menší škody na motoru vzniknou.

Dalším častým omylem je pneumatika. Většina řidičů kontroluje tlak jen výjimečně, a přitom podhuštěná pneumatika zvyšuje brzdnou dráhu na mokru až o desítky procent. Zkontrolujte tlak jednou za čtrnáct dní, nejlépe za studena. Všímejte si také dezénu – pokud je hloubka vzorku pod hranicí 1,6 mm, je to nejen nebezpečné, ale i nezákonné. Nezapomínejte ani na rezervu, která se vám může hodit v nejméně vhodnou chvíli.

Při koupi nového elektromobilu se vyplatí sledovat, jakou záruku výrobce poskytuje na baterii – obvykle bývá osm let nebo určitý počet najetých kilometrů. Rozdíl mezi záručními podmínkami u jednotlivých značek je ale značný. U ojetého vozu ověřte historii nabíjení, ideálně přes diagnostiku nebo záznamy v palubním systému. Pokud je baterie dlouhodobě držena na sto procentech nebo naopak na nule, kapacita se snižuje rychleji. U spalovacího auta podobné riziko nehrozí, ale zase se musí počítat s tím, že po najetí vyššího počtu kilometrů rostou náklady na opravy motoru, spojky nebo výfukového systému.

Když přijde řeč na provozní náklady, většina řidičů si představí jen cenu paliva a elektřiny. To je ale jen špička ledovce. Skutečné srovnání elektromobilu a spalovacího auta vyžaduje propočítat víc položek, od pojištění a servisu až po ztrátu hodnoty vozu. Často se zapomíná také na způsob nabíjení – u elektromobilu hraje roli, zda nabíjíte přes noc z běžné zásuvky, na firemní wallboxu, nebo na veřejné rychlonabíječce. Teprve součet těchto proměnných ukáže, která varianta je pro konkrétního řidiče levnější.

Na co se zaměřit při vizuální prohlídce Nejprve zkontrolujte povrch kotouče. Měl by být hladký a rovnoměrně opotřebený. Pokud vidíte ostré hrany na vnějším okraji, je to známka, že kotouč dosloužil. Typickým projevem nadměrného opotřebení jsou hluboké drážky, které vznikají při zanesení brzdového obložení nečistotami. Tyto drážky zkracují životnost nových destiček a snižují účinnost brzd. Pozor také na modré nebo hnědé zabarvení kotouče – vzniká přehřátím a znamená, že se materiál změnil a může praskat.