6 praktických kroků, jak bezpečně rozebrat a zabalit kancelářskou židli

Když deka nestačí, zafixujte ji správně Samotné přehození deky přes kapotu nebo střechu nestačí. Musíte ji zajistit tak, aby se nemohla posunout. Ideální jsou měkké popruhy nebo pružné šňůry s plastovými háčky, které však nesmí přijít do kontaktu s lakem. Háček vždy podložte kouskem mikrovlákna nebo pěnové hmoty. Pokud žádné popruhy nemáte, použijte staré punčocháče nastříhané na proužky – jsou měkké a pružné, ale nekroucejte je příliš pevně, jinak vytvoří na laku otlaky. Důležité je deku napnout a zafixovat na místech, kde by mohla vlát, tedy kolem zrcátek a hran blatníků.

Další častou chybou je pokládání deky přímo na mokrý lak. Voda se pod textilií zachytí a po zaschnutí zanechá mapy, ale hlavně se do ní dostanou jemné prachové částice, které pak při pohybu deky působí jako brusivo. Povrch musí být naprosto suchý a v ideálním případě i ošetřený ochrannou vrstvou vosku. Vosk sice neochrání před hrubým škrábnutím, ale výrazně snižuje tření a usnadňuje klouzání textilie, takže pokud se deka přece jen po pohne, lak zůstane nepoškozený.

Při balení myslete na to, že nejzranitelnější jsou plastové části a páčky ovládání sklonu. Pokud máte originální krabici, použijte ji. Nezdá se to, ale síla kartonu a tvarované vložky jsou ideální. Vlastní balení začněte zabalením sedáku do pevné fólie, poté každou část zvlášť obalte bublinkovou fólií a uložte do krabice. Mezi jednotlivé díly dejte recyklovaný papír, aby nedocházelo k otěru. Kolečka a šrouby vložte do igelitového sáčku a přilepte páskou k sedáku – nepřijdou tak o ně.

Automatické linky, zejména ty s kartáči, jsou častým zdrojem mikroškrábanců. Nečistoty z předchozích vozů se usazují na kartáčích a při mytí pak působí jako brusný papír. Pokud už linku používáte, vybírejte bezkontaktní varianty, které pracují pouze s vodou a chemií. I tak ale počítejte s tím, že silně znečištěný lak nemusí být dokonale čistý a na laku zůstane tenký film nečistot, který časem zmatní. Nevýhodou je také nemožnost ošetřit detaily, jako jsou spáry nebo kola.

Skleněné police patří mezi nejchoulostivější části nábytku. Při stěhování nebo přestavbě bytu se snadno odřou, prasknou nebo úplně rozletí na kusy. Nejčastější chybou bývá použití tenké fólie, která nedokáže absorbovat nárazy, nebo naopak příliš těsné omotání bez vzduchové mezery. Když už máte bublinkovou fólii, je třeba vědět, jak s ní pracovat, aby police dorazily do cíle v pořádku.

Co udělat dřív, než začnete cokoli zvedat? Demontáž je základ. Většina skříní a postelí má odnímatelné dveře, zásuvky nebo nohy. Odstraňte vše, co jde sundat, a teprve pak měřte. U pohovky zkuste sejmout područky nebo polštáře. Pokud se nábytek nedá rozebrat, zkuste ho otočit – někdy projde dveřmi na výšku nebo šikmo. Typickou chybou je snažit se protlačit nábytek středem dveří. Správný postup je vést jednu boční hranu nejdřív a pak celý kus natočit do úhlopříčky. U schodů jde hlavně o to, aby těžiště zůstalo co nejblíže stěně, a u výtahu zase o to, aby se nábytek vešel nejen do kabiny, ale i do dveří výtahu.

Rohová sedačka je nábytek, který se do bytu dostává buď jako celek, nebo v rozložených dílech. Než začnete cokoliv měnit, změřte si průchody dveřmi, šířku chodby a výšku stropu. Typická chyba nastává, když se spoléháte na rozměry z katalogu, ale zapomenete na podestu, zábradlí nebo otevřené dveře výtahu. Vždy měřte na třech místech – u podlahy, v polovině výšky a u stropu, protože stěny nejsou dokonale svislé. Pokud má sedačka pevné područky nebo kolébkový mechanismus, počítejte s rezervou aspoň pět centimetrů na každou stranu.

Největší výzvou bývá sedák. Otočte židli dnem vzhůru, nejlépe na starou deku, aby nedošlo k poškrábání podlahy. Sedák je obvykle spojen s plynovým pístem čtyřmi šrouby. Pokud je píst zaseknutý, nebuďte hrubí a nepoužívejte páčidlo. Pomozte si silikonovým sprejem, který nanesete na spoje, a nechte deset minut působit. U starších židlí může být nutné vyšroubovat i středovou trubku – tu drží většinou dva šrouby z boku.

Po zabalení zkontrolujte, jestli se police nehýbe uvnitř fólie. Pokud cítíte, že se posouvá, přidejte další vrstvu fólie nebo použijte kartonovou výplň. Hotové balíčky ukládejte do krabice tak, aby stály na hraně, ne na ploše. Svislé police jsou totiž mnohem odolnější než položené naplocho, protože se snižuje riziko prohnutí. Nakonec krabici označte jako „sklo, křehké" a umístěte ji do vozidla tak, aby nemohla klouzat. Nejbezpečnější je postavit ji mezi další pevné předměty a zajistit popruhem. Při vykládání pak balíčky neházejte, ale přenášejte je vždy ve vodorovné poloze a pokládejte na měkký povrch.