5 způsobů, jak zvládnout túru se psem na vodítku

Typickým omylem je spoléhat se na to, že kamenité podloží znamená vrchol kopce. Není to pravda. Kameny se vyskytují i v údolích, kam je splavila voda. Pokud se tedy rozhodnete jít po kamenech dolů, můžete skončit v prudkém, nepřehledném zářezu potoka. Bezpečnější je držet se hřebenů, kde je podloží stabilnější a výhled otevřenější. Rozdíl mezi hřebenem a údolím poznáte i podle rostlin – na suchém kamenitém hřebeni najdete borůvčí a suché trávy, v údolí naopak kapradiny a mechy.

Když se v lese přestanete orientovat, první instinkt bývá zrychlit krok nebo se slepě držet jediného směru. To je ale častá chyba, která vás zavede hlouběji do neznáma. Mnohem spolehlivější vodítko než zdánlivě stejné stromy najdete pod nohama. Právě změna podloží, kterou můžete vědomě sledovat, vám prozradí, kudy se pohybujete a kde se pravděpodobně nacházíte.

Druhý velký problém je ignorování bláta a soli. Po túře v dešti nebo v zimě se na botách usadí nečistoty, které obsahují agresivní látky. Pokud je necháte zaschnout, začnou sežírat povrchový materiál i švy. Stačí pět minut: kartáč s tvrdšími štětinami, vlažná voda a jemné mýdlo. Vyhněte se agresivním čisticím prostředkům, rozpouštědlům a vysokotlakému čističi. Ten dokáže zničit voděodolnou úpravu i podlepení podešve během jediné aplikace. Po umytí boty vždy nechte důkladně vyschnout, než je ošetříte impregnačním prostředkem.

Dalším praktickým krokem je porovnat mapy podle typu podkladu. Papírová mapa má výhodu, že nezklame při výpadku signálu a dobře se na ni kreslí poznámky. Digitální mapa zase umožňuje zapnout vrstvy s vrstevnicemi, sklonem nebo leteckými snímky. Zkuste si na digitální mapě najít stejný úsek, který máte v papírové, a porovnejte, jak je zakreslený. Často zjistíte, že letecký snímek odhalí paseky nebo zarostlé cesty, které v klasické mapě nejsou. If you adored this information and you would like to receive even more info concerning http://ingeekswetrust.de/index.php?title=5_chyb,_kterých_se_vyvarovat_při_výběru_trekovýCh_holí_Na_sestupy kindly visit our own web-site. Tím si uděláte obrázek o tom, co vás v terénu opravdu čeká.

Při túrách se ale setkáte s úzkými stezkami, kořeny a kameny. Pes musí umět jít i za vámi, ne jen vedle vás. Na úzkém místě ho nechte jít před sebou, ale s povolem „vpřed". Pokud se snaží předbíhat, zastavte a přivolejte ho zpět. Důležité je, abyste vy určovali směr a tempo. Když pes začne táhnout, zastavte a otočte se opačným směrem. Tím ho naučíte, že tahání vede k přerušení pohybu, ne k postupu vpřed.

Začněte s kratšími okruhy kolem horských bud, kde je dostatek laviček a možností občerstvení. Vyhněte se exponovaným hřebenům v době, kdy fouká silný vítr – děti se tam unaví dvojnásob a hrozí i zbytečné riziko. Dobrým začátkem jsou například louky u Pec pod Sněžkou nebo mírné svahy nad Špindlerovým Mlýnem. Vždy si předem ověřte, jestli je trasa průchozí s kočárkem, pokud ho potřebujete. Při výběru se vyplatí kombinovat lanovku s pěším sestupem – ušetříte síly a děti si užijí jízdu.

Pozor si dejte na nenápadné přechody, které vypadají stejně. Například vlhká, tmavá půda pod smrky může na první pohled vypadat jako mokřina, ale pokud je pevná a pruží, jde o starou lesní cestu zarostlou travou. Šlápněte na ni a zkuste odhadnout, jestli je rovná a souvislá. Takové staré cesty vás často dovedou k širší pasece nebo k lesnímu okraji, kde už snadněji určíte světové strany.

Při porovnávání si všímejte vrstevnic. Na podrobnější mapě jsou hustší a lépe odhalí prudká stoupání, která v přehledce vypadají jako mírný kopec. Pokud plánujete okruh s převýšením, spočítejte si z vrstevnic celkové stoupání. Často zjistíte, že mapa s větším měřítkem ukazuje o několik set metrů více, než byste čekali. To je klíčové pro odhad času. Nezapomeňte, že turistické značení v terénu nemusí přesně odpovídat mapě – vždy berte v úvahu i aktuální stav cest, který se může měnit po těžbě dřeva nebo po povodních.

Opravdu účinnou technikou je tzv. „boční rekonstrukce koupelny krok za krokem" (traverz). Při prudkých a kluzkých pasážích se nespouštějte čelem dolů, ale natočte se bokem ke svahu a udělejte krok do strany. Tento způsob výrazně snižuje tlak na přední zkřížené vazy a umožňuje vám reagovat na nerovnosti. Nohy střídejte a pravidelně měňte stranu, abyste nepřetěžovali jeden kloub. Pokud je sestup velmi dlouhý a technicky náročný, kombinujte přímý sestup s krátkými traverzovými úseky – to je šetrné k tělu i k tempu.

Podešev je další slabé místo, které většina lidí přehlíží. Pryž časem tvrdne a ztrácí přilnavost, zejména pokud boty skladujete na přímém slunci nebo v blízkosti zdrojů tepla. Skladujte je v suchu, v tmavém prostředí, ideálně v látkovém pytli. Nevhodné jsou plastové krabice, které zadržují vlhkost a podporují růst plísní. Před zimní sezónou zkontrolujte vzorek podešve. Pokud je sjetý na jednom místě, nečekejte na úplné opotřebení — podešev lze u kvalitnějších bot vyměnit. Výměna je levnější než nákup nových a prodlouží životnost o roky.