5 způsobů, jak do botníku vměstnat i zimní obuv

Praktické je také třídění podle četnosti nošení. Denně nošené zimní boty patří na přední, snadno dosažitelné police. Do horních částí botníku, kam se špatně sahá, ukládejte jen boty na slavnostní příležitosti nebo ty, které nosíte jen občas. Když máte v předsíni málo místa, zvažte zavěšení botníku na dveře – existují modely s textilními kapsami, které pojmou i kotníkové boty, pokud je vložíte do kapsy kolmo. Jen pozor na nosnost dveří a na to, aby se boty nedotýkaly podlahy, jinak se kapsy brzy utrhají.

Při zařizování myslete na vlhkost. Garáž, která není vytápěná, bývá v zimě vlhká, a proto je důležité udržovat odstup věcí od zdí a podlahy. Dřevěné bedny, kartonové krabice a textilie nasáknou vlhkost, pokud je položíte přímo na beton. Použijte plastové boxy s víkem a nechte mezi nimi vzduchovou mezeru. Pravidelně kontrolujte stav dveří a spár – i malá netěsnost může do garáže zavádět vodu, která zničí uskladněné věci.

Častou chybou je přeplněná spíž. Když máte na polici pět balení mouky, protože nevidíte, co už tam je, nemůžete nic efektivně využít. Udržujte spíž vzdušnou a každý typ potravin mějte na jednom místě. Pravidelně, ideálně jednou za měsíc, udělejte rychlou kontrolu: co se blíží datu spotřeby, dejte dopředu a naplánujte z toho jídlo. Tím se vyhnete nejen vyhazování, ale i nakupování věcí, které už doma máte.

Praktickým trikem je vertikální ukládání. Místo toho, abyste trička skládali na sebe do komínu, postavte je na hranu do boxu. Tímto způsobem vidíte všechny kusy najednou a nemusíte rozhazovat celou hromadu, když hledáte jedno konkrétní. Stejně postupujte u spodního prádla nebo ponožek — každý pár srolujte a postavte ho vedle sebe. Pokud máte box s přepážkami, využijte je na drobnosti, jinak si je vyrobte z pevného kartonu.

Promyslete si zóny dřív, než začnete stěhovat nábytek Rozdělte garáž na zóny podle toho, co v ní budete dělat. Pracovní kout s nářadím a svěrákem by měl být u okna nebo pod dobrým světlem, zatímco zahradní nářadí a hnojiva patří do chladnějšího a tmavšího rohu. Sportovní vybavení, jako jsou kola nebo lyže, umístěte na stěnu ve výšce, aby nepřekážela při parkování. Pokud máte v garáži kolo, které visí jen pár centimetrů nad kapotou, jednoho dne na to doplatíte – to je častý zdroj poškozeného laku.

Typickou začátečnickou chybou je příliš silná vrstva barvy v jediném nánosu. Mnohem lepší je udělat dvě tenké vrstvy – první poslouží jako základ, druhá sjednotí povrch. Druhou vrstvu nanášejte až po úplném zaschnutí první, obvykle po čtyřech až šesti hodinách, ale vždy řiďte údajem na obalu. Mezi vrstvami nechte místnost vyvětrat, ale pozor na průvan, který urychluje zasychání a může způsobit praskliny. Pokud natíráte stěny sytou barvou, nikdy neředěte barvu vodou bez potřeby – výrobce vždy určuje maximální ředění.

Posledním krokem je pravidelná údržba. Každý měsíc botník vyprázdněte, otřete police vlhkým hadříkem a zkontrolujte, zda se někde netvoří plíseň. Zimní boty po návratu z venku nikdy neukládejte mokré – nechte je nejprve uschnout při pokojové teplotě, nejlépe s novinami uvnitř, které absorbují vlhkost. Tím zabráníte zápachu a deformaci materiálu. Když budete boty ukládat vždy na stejné místo, vytvoříte si systém, který je natolik efektivní, že se do botníku vejdou i ty nejobjemnější kozačky, aniž byste museli cokoli kupovat.

Jak správně válečkovat a jaké chyby při tom nedělat Samotné malování začněte vždy od stropu. Smíchejte barvu v plechovce tyčí, abyste sjednotili pigment, a nalijte ji do vaničky. Váleček namočte a důkladně vyválejte na mřížce, aby barva nekapala. Nanášejte barvu ve svislých pruzích, které překrývají asi o polovinu šířky válečku. Pracujte plynule, bez přerušování – čerstvá barva by neměla zaschnout dřív, než přiložíte další pruh, jinak vzniknou viditelné přechody. Rohy a hrany u stropu vymalujte štětcem předem, nebo použijte malý úzký váleček, aby se vám při velké ploše neřítil čas.

Pozor také na panty a mechaniku skládání. Tyto části trpí korozí a opotřebením, proto je dvakrát ročně promazávejte silikonovým olejem nebo vazelínou. Šrouby a vruty zkontrolujte a případně dotáhněte – rozviklaný stůl se dřív poškodí. U složeného stolu zajistěte, aby se deska neopírala o zeď, kde by mohla nasávat vlhkost. Mezi stůl a podklad vždy vložte měkkou podložku, třeba kousek filcu.

Jak uspořádat police a proč je dobré používat krabičky Klíčem k přehlednosti je pravidlo „první dovnitř, první ven". Nově nakoupené potraviny dávejte vždy dozadu a starší dopředu, abyste je spotřebovali dřív, než vyprší jejich datum. Pomůže vám i obyčejná etiketa s datem nákupu, kterou nalepíte na sklenici či krabičku. Krabičky a uzavíratelné dózy mají ještě jednu výhodu – chrání potraviny před vlhkostí, škůdci a zbytečně velkým množstvím vzduchu. Rozdělte si je podle typu surovin a popište je, ať nemusíte otevírat každou, než najdete tu správnou.