5 zásad, které usnadní čištění zubů s rovnátky

První návštěva ortodoncie bývá pro dítě stresující. Neví, co ho čeká, bojí se bolesti a neznámých nástrojů. Rodiče často dělají chybu, že dítě uklidňují obecnými frázemi typu „to bude dobré" – což nefunguje. Mnohem účinnější je dítě na zákrok připravit konkrétně a s předstihem, klidně a věcně. Čím méně tajemství, tím menší strach.

Až budete mít rovnátka nasazená, začněte hned s pozitivním vyhlížením. Domluvte si s dítětem malou odměnu za odvahu – ne formou jídla (to je při rovnátkách problém), ale třeba výletem nebo novou hrou. Ukažte mu, jak si může vybrat barvu gumiček a jak mu budou slušet. Dítě se tak těší na něco, co je spojené s rovnátky, a strach ustupuje do pozadí. Po prvním týdnu se většinou vše srovná a rovnátka se stanou běžnou součástí života.

Když se řekne „rovnání zubů bez rovnátek", většina si představí průhledné dlahy, které si nasadíte večer a ráno máte skus jako z katalogu. Skutečnost je ale o poznání střízlivější. Bez pevného aparátu lze dosáhnout jen omezených změn, a to především u mírných vad. Pokud vám někdo slibuje srovnání výrazné křivosti bez fixních rovnátek, buďte ve střehu – často jde o marketingový trik, který končí zklamáním a penězi investovanými do dočasného efektu.

Na co se připravit při každodenní péči Údržba jazykových rovátek je náročnější než u klasických. Na vnitřní straně zubů se snadno zachytávají zbytky jídla a zubní plak, takže bez kvalitní hygieny hrozí bílé skvrny a záněty dásní. Budete potřebovat mezizubní kartáčky, jednosvazkový kartáček a ústní vodu. Po každém jídle si vyplachujte ústa vodou, a pokud nemůžete čistit, alespoň žvýkejte bezcukernou žvýkačku. Nezapomínejte na pravidelné návštěvy dentální hygieny, ideálně každé tři až čtyři měsíce, protože domácí čištění je u lingválních rovnátek obtížnější.

Ne každé dítě ale potřebuje rovnátka hned. V sedmi letech se často doporučuje pouze sledování růstu čelistí a případné odstranění některých mléčných zubů, aby se stálé zuby měly kam posunout. Pokud je vada závažnější, může ortodont navrhnout takzvanou fázovou léčbu, kdy se v první fázi upraví růst čelisti a ve druhé fázi se teprve srovnají zuby. Tento postup má smysl u dětí s výrazným předkusem, podkusem nebo úzkou čelistí. U méně závažných vad se počká na výměnu všech zubů, tedy zhruba do dvanácti let.

Častým zdrojem strachu je také představa, že rovnátka budou bolet po celou dobu. Vysvětlete, že první dny po nasazení může být tlak a citlivost, ale že to není trvalé. Pomozte mu připravit „krizový plán": první dny jemné jídlo (např. bramborová kaše, polévky, pudink), měkký kartáček a případně studený obklad na tváře. Dítě, které ví, co dělat, když ho něco bolí, se cítí mnohem jistěji. Až přijde den nasazení, mělo by být dítě odpočaté a najedené – hlad zvyšuje vnímání bolesti a stresu.

Finanční náklady se liší podle závažnosti vady a délky léčby. Obecně platí, že jazyková rovnátka jsou dražší než klasická kovová, ale ne vždy o tolik, jak se traduje. Rozdíl je dán hlavně tím, že výroba je zakázková na míru a každý oblouk se upravuje individuálně. Léčba trvá většinou 18 až 30 měsíců, podobně jako u klasických rovnátek, ale u složitějších případů může být o pár měsíců delší. Ortoped musí častěji kontrolovat postavení zubů, protože lingvální aparát je náročnější na nastavení.

Jazyková rovnátka se lepí na vnitřní stranu zubů, takže jsou zvenčí neviditelná. Na první pohled vypadají jako ideální řešení pro dospělé, kteří nechtějí nosit kovový úsměv. Než se ale rozhodnete, zvažte nejen estetiku, ale i údržbu, komfort a délku léčby. Následující body vám pomohou porovnat je s klasickými rovnátky bez zbytečných iluzí.

Počítejte s tím, že jazyková rovnátka zpočátku způsobují otlaky na jazyku, někdy tak silné, že se bez vosku neobejdete. Vosk se nanáší na konce oblouků, které dráždí. Po týdnu až dvou se sliznice ztvrdne a diskomfort ustoupí. Klasická rovnátka zase dráždí vnitřní strany tváří a rtů, takže jde o přesun problému, ne o jeho zmizení. Pokud máte citlivý jazyk, zvažte, zda vám tento typ vyhovuje. Někteří pacienti si na jazykový aparát nikdy nezvyknou a požádají o přelepení na vnější stranu.

Při rozhodování o zahájení léčby je důležitý nejen věk, ale i spolupráce dítěte. Pokud dítě není schopné dodržovat hygienu, pravidelně nosit gumičky nebo chodit na kontroly, je lepší s rovnátky počkat. Nucená léčba v nevhodnou dobu může vést k prodloužení terapie, vzniku zubního kazu nebo dokonce k poškození skloviny. Rodiče by měli dítě na rovnátka připravit — vysvětlit mu, proč je nosí, co může očekávat a jak se o ně starat. Důležité je také vybrat správný typ rovnátek, který odpovídá nejen vadě, ale i věku a životnímu stylu dítěte.