5 zásad, které prodlouží život podvozku a ušetří vám peníze

Nejčastější chyba: mazat kódy dřív, než víte, co znamenají Možná vás napadne, že po přečtení kódu ho prostě smažete, aby kontrolka zhasla. To je častá a zákeřná chyba. Kód je jen symptom – příčina zůstává a problém se vrátí, často v horší podobě. Před vymazáním si kód zapište, ideálně i s textem chyby a datem. Pak si najděte, co kód znamená (např. P0301 = vynechávání zapalování ve válci 1). Až poté můžete kód smazat, ale pozor: pokud se problém stále projevuje (např. auto škube), mazání nepomůže. Kód se vrátí po pár jízdách – což je vlastně dobré znamení, že problém je skutečný a ne náhodný.

Nejdřív si najděte konektor OBD2 – obvykle je pod volantem, poblíž pojistkové skříňky. Zapojte čtečku a zapněte zapalování (nemusíte startovat motor). Spárování s telefonem proběhne přes Bluetooth nebo Wi-Fi, podle typu zařízení. Aplikace pro zobrazení dat je dnes plno, od jednoduchých po pokročilé – vyberte si takovou, která umí zobrazit nejen chybové kódy, ale i live data, If you have any concerns regarding exactly where and how to use Schubart.Wiki, you can speak to us at our website. tedy aktuální hodnoty ze senzorů. Tady pozor: ne všechny aplikace jsou kompatibilní se všemi vozidly, hlavně u starších aut (před rokem 2008) se může stát, že některé parametry neuvidíte. To ale nevadí – pro běžnou kontrolu stačí ty základní.

Rozdíl mezi brzděním motorem a klasickou brzdou Častou chybou je řazení na neutrál při jízdě z kopce. Tím přicházíte o přirozenou brzdnou sílu motoru a veškerou práci přenecháváte destičkám. Správný postup je zařadit nižší rychlostní stupeň a nechat motor brzdit. Zejména u sjezdů delších než pár set metrů se tím výrazně snižuje teplota brzd a opotřebení. Naopak nábytek na míru rovině se vyplatí využívat setrvačnost vozu – pokud před vámi nikdo nejede, můžete ubrat plyn a nechat vůz volně dojíždět.

Když se na palubní desce rozsvítí kontrolka motoru, většina řidičů zpanikaří a zamíří do servisu. S konektorem OBD2 ale můžete získat základní přehled o stavu vozu sami, a to za pár minut. Nejde o žádnou vědu – stačí levná čtečka, mobilní telefon a ochota pochopit, co vám auto říká. Než ale začnete, ujasněte si, co od diagnostiky čekáte. OBD2 vám neřekne, že máte prasklý těsnění pod hlavou, ale ukáže, který senzor nebo okruh vykazuje anomálii. To je první krok k tomu, abyste se vyhnuli zbytečným nákladům v servisu.

Koroze podvozku není jen kosmetická vada. Rez dokáže během pár let znehodnotit nosné prvky, uchycení tlumičů nebo brzdové vedení, a tím přímo ohrozit bezpečnost. Nejde přitom o boj s větrnými mlýny – stačí nastavit pravidelný režim a používat dostupné prostředky. Klíčové je začít dřív, než se objeví první oranžové mapy, a vědět, kde se rez objevuje nejčastěji.
Dva kbelíky, jedna houba a správná technika Pokud už se dostanete k samotnému mytí, zapomeňte na jeden kbelík a jednu houbu na celé auto. Profesionálové používají metodu dvou kbelíků: v jednom máte mycí roztok, ve druhém čistou vodu na oplach houby. Po každém přejetí po panelu houbu vyždímejte v čisté vodě, tím z ní odstraníte zachycené nečistoty a nepřenesete je zpět na lak. Houba by měla být mikrovláknová nebo ze syntetického materiálu s jemnými vlákny – nikdy ne stará žínka z kuchyně, která už má odřená místa. Při samotném mytí postupujte od shora dolů, protože spodní části auta jsou nejšpinavější a nečistoty z nich byste jinak roztírali po celém laku.

Než začnete šroubovat: Co si připravit a na co si dát pozor Nejdřív si zjistěte, jaký typ žárovky váš vůz používá. Tuto informaci najdete v návodu k obsluze, na staré žárovce nebo na internetu podle registrační značky. Nikdy nekupujte „univerzální" žárovky bez označení – nesedí přesně a mohou způsobit špatné světelné poměry, které oslní protijedoucí řidiče. Dále si připravte rukavice nebo alespoň čistý hadřík. Skleněnou baňku nikdy nechytejte holými prsty – mastnota z kůže způsobí přehřívání a prasknutí žárovky během pár týdnů. Pokud se jí dotknete, otřete ji lihem a nechte oschnout.

Čištění a ošetření dutin: kde začít Než sáhnete po jak zařídit malou kuchyniémkoli nástřiku, musí být povrch suchý, odmaštěný a zbavený hrubé rzi. Na plochy s aktivní korozí použijte drátěný kartáč nebo brusný papír, poté ošetřete konvertorem rzi, který přemění oxidy na stabilní vrstvu. Dutiny, jako jsou prahy, podélníky nebo vnitřní části blatníků, ošetřete speciálním voskovým přípravkem s aplikátorem s dlouhou hadičkou. Nastříkejte krátkými dávkami, aby se prostředek rozprostřel rovnoměrně, a nechte zaschnout.

Leštění: méně tlaku, více času Pro povrchové škrábance zvolte jemnou leštící pastu a aplikátor z pěnové hmoty. Naneste malé množství pasty na aplikátor a krouživými pohyby vtírejte do laku. Důležité je nepřetlačit to – přílišný tlak a rychlé pohyby vytvoří teplo, které lak spálí nebo zanechá stopy po pístu. Pracujte v menších plochách, každou asi třicet sekund, a průběžně kontrolujte výsledek. Pokud po zaschnutí zůstanou jemné šmouhy, setřete je čistým mikrovláknovým hadříkem.