5 zásad, jak sestavit jídelníček pro psa z domácích surovin

From IT-Core
Jump to navigation Jump to search

Pamatujte, že kvásek není lék, ale doplněk stravy. Nemůže nahradit vyváženou stravu ani veterinární péči. Když ho nasadíte správně, tedy v malých dávkách, pravidelně a s ohledem na individuální reakce zvířete, přinese vašemu psovi či kočce viditelný užitek. To hlavní, co si z toho odnesete, je sledovat svého mazlíčka a přizpůsobit krmení jeho potřebám – ne naopak.

Kdy už nejde o běžnou reakci a je nutný veterinář Pokud zvracení trvá déle než jeden den, objeví se krev ve zvratcích, nebo štěně odmítá pít, musíte kontaktovat veterináře. Stejně tak pokud je zvracení doprovázeno průjmem, letargií nebo otokem v místě vpichu, může jít o alergickou reakci. V těchto případech neváhejte – rychlé vyšetření zabrání dehydrataci a dalším komplikacím.

Častou chybou je, že lidé nechávají psa na vodítku s předním úchytem volně se procházet a při skákání ho jen pasivně drží. To nestačí. Musíte být aktivní – a to neznamená neustále škubat, ale reagovat na začínající pohyb vzhůru. Jakmile pes nadzvedne přední tlapky, zastavte a odveďte ho o dva kroky do strany. Po chvíli se vrátíte a pokračujete. Pes se tak učí, že skákání znamená přerušení pohybu, a to ho nebaví. Zároveň pozor na to, abyste vodítko nenamotali kolem ruky – úraz by byl na světě.

Psi, kteří spí stočeni do klubíčka, mají specifické potřeby. Tato poloha je přirozená a pomáhá jim udržet tělesné teplo a chránit břicho. Vybrat správný pelíšek pro takového psa není jen o velikosti, ale hlavně o tvaru a výplni. Pokud zvolíte nevhodný typ, pes se do něj sice vejde, ale nebude mít oporu pro páteř a klouby, což vede k nekvalitnímu spánku a ranní ztuhlosti.

Typickou chybou bývá podávání lidských léků proti zvracení. Štěňata mají citlivý metabolismus a běžné přípravky pro lidi jim mohou ublížit. Raději se držte přírodních postupů: podávejte menší dávky vody častěji, nebo zkuste ledovou kostku na olízání. Tím zajistíte příjem tekutin bez zatížení žaludku. Vyhněte se mléku, tučným jídlům i jakýmkoli pochoutkám.

Při přechodu z granulí na domácí stravu postupujte pomalu. Během jednoho až dvou týdnů míchejte novou stravu s tou starou, aby si trávení zvyklo. Sledujte stolici psa – pokud je příliš tuhá nebo naopak řídká, upravte poměr masa a zeleniny. Někteří psi nesnášejí hovězí nebo kuřecí, proto sledujte případné alergické reakce, jako je svědění kůže nebo opakované ušní záněty. V takovém případě vyzkoušejte jiný druh masa, třeba králíka nebo kachnu.

Jak poznat, že kvásek prospívá a kdy ho raději vyřadit Pozitivní efekty se obvykle dostaví do tří týdnů: srst začne být lesklejší, stolice pravidelnější a méně zapáchá. U psů s občasnými zažívacími potížemi se často sníží frekvence zvracení. U koček, které bývají vybíravé, si všimnete, že kvásek přijímají bez problémů, pokud ho zamícháte do tučnějšího masa, například do hovězího nebo jehněčího. Pokud ale zvíře začne být apatické, odmítá potravu nebo má opakovaně řídkou stolici déle než dva dny, kvásek vysaďte. Stejně tak postupujte u březích fen a koček – těm podávejte kvásek pouze po konzultaci s veterinářem, protože každý organismus reaguje jinak.

Skákání na lidi je u psů častým projevem radosti, ale i snahy upoutat pozornost. Vodítko proti tahání (anti-pull) může být účinným nástrojem, ale pouze pokud ho používáte správně. Není to kouzelná hůlka – bez důsledného vedení ze strany páníčka se žádný pes nenaučí chovat slušně. Základem je pochopit, jak tento typ vodítka funguje a jak s ním pracovat, aby pes pochopil, co po něm chcete.

Na co si dát pozor při sestavování jídelníčku Častou chybou je, že majitelé vaří psovi jen kuřecí prsa s rýží a věří, že je to dostatečné. Taková strava dlouhodobě vede k nedostatku živin, zejména taurinu a vápníku. Pokud nechcete konzultovat s veterinárním nutricionistou, držte se osvědčeného poměru: 50–60 % masa, 20–30 % zeleniny, 10–20 % sacharidů a lžíci oleje na porci. Vše vařte bez soli, koření a cibule – ta je pro psy toxická, stejně jako česnek. Také pozor na avokádo, hroznové víno a čokoládu.

Důležitý je také materiál svrchní části. Stočený pes spočívá na tlapkách a ocasu, takže povrch musí být pevný a zároveň příjemný. Hladké a kluzké materiály způsobí, že se pes při každém pohybu „sjíždí" a opakovaně se budí. Zvolte materiál s protiskluzovou úpravou na spodní straně a hrubší textilií na vnitřní straně, která drží srst na místě. Naopak se vyhněte materiálům, které silně elektrizují srst. To je častý problém u některých syntetických tkanin, které navíc při pohybu psa vydávají zvuk podobný šustění.