5 chytrých triků, jak zvládnout spíž

Montáž bez vrtání má i své limity. Na velmi nerovný povrch, tapetu s texturou nebo na starou, křídovou omítku se suchý zip nechytí. V takovém případě pomůže kombinace: lepidlo na těžké předměty – ale pouze na menší formáty. Velký obraz o rozměru přes metr už vyžaduje mechanické kotvení. Pokud si nejste jistí nosností stěny, zaklepejte na ni a poslouchejte zvuk. Tupý, plný zvuk značí cihlu nebo beton, dutý pak sádrokarton nebo dutou tvárnici. Pro každý materiál zvolte jiný typ hmoždinky.

Typickou chybou je kupovat nábytek „na míru" konkrétnímu věku. Například postel ve tvaru auta vypadá skvěle, ale za dva roky už o ni dítě nestojí. Stejně tak zbytečně malá skříň, která sotva pojme oblečení pro batole, je za tři roky nepoužitelná. Místo toho investujte do kvalitního základu – postele s úložným prostorem, šatní skříně s posuvnými dveřmi a police na celou stěnu. Tyto kusy přežijí několik fází, jen změníte jejich obsah.

Na závěr si promluvte s dítětem o tom, co se mu líbí, a nechte ho podílet se na výběru doplňků. Barevné povlečení, polštářky nebo dekorační světýlka snadno vyměníte podle aktuálního vkusu. Díky neutrálnímu základu a chytrým koupím ušetříte nejen peníze, ale také nervy. Dětský pokoj se tak stane prostorem, který roste s dítětem, a vy nebudete muset každé dva roky všechno předělávat.

Nezapomeňte na osvětlení a elektrické zásuvky. Dítě potřebuje světlo na hraní i na učení. Umístěte stropní svítidlo s nastavitelným jasem a přidejte lampičku na stůl, která se dá polohovat. Zásuvky by měly být ve výšce, kam dítě nedosáhne, ale s prodlužovacími kabely to nepřehánějte – bezpečnost je na prvním místě. Pokud plánujete rekonstrukci, nechte si udělat zásuvky s USB portem, které využijete pro nabíjení elektroniky až do puberty.

Jak vyřešit úložné prostory, aby se přizpůsobily věku Úložné prostory jsou srdcem dětského pokoje. Místo jedné velké skříně, která je pro malé dítě nepraktická, zkombinujte nízké otevřené police s boxy. Dítě do nich dosáhne a samo si uklidí hračky. S přibývajícím věkem vyměníte boxy za košíky na školní pomůcky a později za šanony. Police s nastavitelnou výškou polic jsou ideální – dnes na ně dáte knížky, zítra učebnice a vzpomínkové předměty. Vyhněte se nákupu speciálního dětského nábytku s motivy, který končí v garáži.

Začněte u barev a velkých kusů nábytku. Stěny vylakujte neutrálním odstínem, který snadno doplníte barevnými doplňky. Místo tematické tapety s princeznami nebo autíčky, která dítě za pár let přeroste, investujte do jedné výrazné plochy, kterou lze snadno přetřít. Postel vybírejte rovnou větší – rovnou jednolůžko. Pokud máte malé dítě, nechte postel na začátku bez bočnice, nebo použijte dočasnou zábranu. Pořídíte ji jednou a vydrží až do dospívání.

Police jsou druhou oblastí, kde se dělají zbytečné kompromisy. Častým problémem je příliš hluboká police, na kterou uložíte dvě řady triček, ale k té zadní se nedostanete, aniž byste přední vyndali. Řešení je jednoduché – používejte výsuvné police nebo do pevných polic vložte plastové či kartonové boxy. Díky nim vytvoříte menší sekce, které vysunete jako zásuvku. Police také neplňte až po okraj, nechte deset procent volného prostoru, abyste mohli věci vyndavat a vracet bez námahy. Na police patří především těžké a objemné věci – džíny, svetry, deky, ložní prádlo – zatímco lehké a jemné kusy by měly viset.

Dalším krokem je využít vertikální prostor. Vysoké police nemusí sloužit jen k ukládání velkých krabic. Pořiďte si kovové nebo plastové stupňovité stojánky na konzervy, které vám umožní vidět všechny kusy najednou. Na vnitřní stranu dveří spíže můžete připevnit malé košíčky na koření nebo drobné balíčky. Do horních polic patří věci, které používáte jen občas, třeba při pečení nebo slavnostních příležitostech.

Nejdřív odstraňte zdroj vlhkosti, až potom plíseň samotnou Plíseň potřebuje ke svému růstu vlhkost nad 60 % a organický materiál. Většinou tedy stačí omezit kondenzaci – pravidelně větrejte, hlavně po vaření, sprchování a v ložnici po noci. Ideální je krátké a intenzivní větrání s plně otevřenými okny, ne dlouhé „mírné" pootevření. Pokud máte sušičku prádla, umístěte ji do místnosti s odtahem vlhkosti, ne do ložnice.

Nejčastější chybou bývá podcenění tyčí na ramínka. Lidé odhadnou délku tyče od oka a pak zjistí, že se jim tam nevejde ani polovina oblečení. Optimální je počítat s tím, že na jednu tyč o délce jednoho metru zavěsíte přibližně dvacet až třicet kusů tenkého oblečení, ale jen deset až patnáct zimních bund nebo kabátů. Pokud máte více vrstev, rozdělte tyče na dvě úrovně – horní pro košile a saka, spodní pro kalhoty a sukně. Dolní tyč umístěte do výšky, která vám umožní pohodlně dosáhnout, ale neztrácet prostor nad ní. Ideální vzdálenost mezi dvěma tyčemi je alespoň osmdesát centimetrů, jinak se věci dotýkají a mačkají.