Štěně po očkování nežere: co dělat, když nechutenství trvá

Když přemýšlíte, proč to pes dělá, podívejte se i na jeho věk a temperament. Štěňata si často zkoušejí svět tlamou a pelíšek je pro ně ideálním objektem. Dospělí psi, kteří to dělají, obvykle hledají pozornost, nebo mají vyšší potřebu destrukce. V takovém případě můžete zkusit trénink „nech to" a odměňovat ho vždy, když si lehne na pelíšek, aniž by ho kousal. Chce to trpělivost, ale výsledek stojí za to.

Když pes při hraní doslova trhá svůj pelíšek, nejde jen o zničenou věc. Často je to signál, že mu něco chybí, nebo naopak přebývá. Než sáhnete po novém a dražším pelíšku, zkuste zjistit, co konkrétního ho k tomu vede. Někdy stačí drobná změna a pes si začne pelíšek vážit.

První krok je výběr správného vybavení. Na trhu najdete obojky proti tahání, postroje s předním poutkem a různé typy stahovacích obojků. Postroj s předním poutkem je pro začátek nejbezpečnější, protože při zatažení psa mírně otočí a nezatěžuje krk. Vyhněte se ostrým stahovacím obojkům, které jsou na principu bolesti a mohou psovi způsobit poranění páteře nebo průdušnice. Zkuste v obchodě postroj nasadit a upravit tak, aby vám pod hrudí neškrtil a v podpaží neodíral.

Nikdy nekrmte zvířata jídlem určeným pro lidi. Zejména čokoláda, cibule, česnek, hroznové víno, rozinky, avokádo a xylitol jsou pro psy i kočky toxické. Zbytky od večeře navíc obsahují sůl, koření a tuky, které zatěžují játra a ledviny. Pokud chcete zvířatům dopřát něco navíc, sáhněte po vařeném mase bez soli, zelenině (např. mrkev, cuketa) nebo speciálních pamlscích určených přímo pro daný druh.

Nakonec si uvědomte, že výcvik na vodítku je běh na dlouhou trať. Buďte trpěliví a konzistentní. Ideálně cvičte každý den, i krátce, ale pravidelně. Po měsíci zaznamenáte výrazné zlepšení a procházky se stanou příjemným rituálem pro vás i vašeho psa. Jakmile pes zvládne chůzi na volném vodítku, můžete mu občas dopřát volno – ale vždy jen na bezpečném místě. Tak se z vás stane sehraná dvojice, která si procházky užívá bez zbytečného stresu.

Základním pravidlem je krmit každé zvíře zvlášť a v jinou dobu. Pokud necháte misky vedle sebe a přítomné po celý den, kočka často začne okusovat granule pro psa a pes zase ty kočičí. To vede k zažívacím potížím, obezitě nebo nedostatku některých živin. Ideální je krmit psa a kočku v oddělených místnostech, případně alespoň s časovým odstupem alespoň 30 minut.

Častou chybou je izolovat kotě v jedné místnosti a očekávat, že se socializuje samo. Naopak – každý den si vyhraňte alespoň 15 minut na společnou hru a mazlení. Pokud kotě začne kousat při hlazení, okamžitě ukončete interakci a odejděte – tím mu dáte najevo, že kousání vede ke konci zábavy. Po chvíli se vraťte a zkuste to znovu, ale kratší dobu. Tím ho učíte sebeovládání, které je pro soužití s lidmi nezbytné.

Jak poznat, že je problém v nedostatku pohybu nebo nudy? Pes, který se nudí, si najde zábavu sám – a často to odnesou věci, které nemají být hračky. Zkuste zvýšit počet procházek, přidat aportování nebo psí sporty, které ho unaví fyzicky i psychicky. Psi potřebují vybít energii, a pokud ji nevybijí venku, udělají to doma. Všímejte si, kdy přesně pelíšek ničí – jestli po návratu z procházky, nebo naopak po dlouhém dni bez aktivity.

Proč je důležité respektovat signály kotěte Kotě vám vždy dá najevo, kdy má dost interakce. Pokud odvrátí hlavu, zacouvá nebo začne prskat, je čas přestat. Častou chybou je pokračovat v hlazení, i když kotě jasně signalizuje nepohodlí. Tím ho učíte, že lidé nerespektují jeho hranice, a příště se vám vyhne. Místo toho sledujte řeč těla: uvolněné vousky, pomalu mrkající oči a vrnění znamenají spokojenost. Když vidíte tyto znaky, můžete interakci prodloužit, ale vždy s přestávkami.

Nejprve zkuste štěněti nabídnout jídlo v jiné formě, než je obvyklé. Pokud dostává suché granule, namočte je na pár minut do vlažné vody, aby změkly a více voněly. Můžete také přidat lžíci vařené rýže, tvarohu nebo vývaru bez soli a koření. Důležité je, aby jídlo nebylo studené – vůně se teplem uvolní a štěně snáz zareaguje. Podávejte menší porce, ale častěji, třeba čtyřikrát až pětkrát denně.

Častou chybou je, že psovi necháte pelíšek, i když už je roztrhaný. Pes si pak zvykne, že je to běžná součást hry. Jakmile se objeví první díra, okamžitě ji zašijte nebo pelíšek vyměňte. Pokud to nejde, odneste ho a dejte psovi jinou, ale nepoškozenou deku, kterou si ale nesmí spojovat s hraním. Můžete také zkusit pelíšek na chvíli úplně odebrat a vrátit ho až po vychlazení psa.