Úklid disku, který většina lidí odbývá a pak to bolí

Klávesnice si zaslouží vlastní péči. Drobky, vlasy nebo zvířecí chlupy se dostanou pod klávesy a poškodí kontaktní membránu. Jednou měsíčně otočte notebook vzhůru nohama a jemně s ním zatřeste. Pro hloubkové čištění použijte měkký kartáček nebo speciální gelovou hmotu, kterou vtlačíte mezi mezery. Nepoužívejte agresivní čisticí prostředky – mohly by narušit povrch kláves i podsvícení. A pozor na tekutiny: káva či čaj jsou nejčastější příčinou zkratu a výměny desky.

Dalším častým omylem je ignorování systémových aktualizací. Aktualizace firmwaru BIOS a ovladačů neřeší jen bezpečnost, ale také správné řízení napájení a teploty. Když výrobce vydá novou verzi, přečtěte si poznámky k vydání – někdy obsahují opravy, které zabrání přehřívání. Dejte si ale pozor na univerzální aktualizátory, které stahují neověřené ovladače z neoficiálních zdrojů. Vždy preferujte oficiální nástroj výrobce nebo službu Windows Update, pokud ji používáte.

Základním problémem bývá nedostatečná konfigurace. Většina uživatelů nechává zařízení ve výchozím nastavení, které často obsahuje přednastavená hesla nebo otevřené porty. Takové chytré zařízení se pak může stát součástí botnetu, který útočníci využívají k útokům na jiné servery. V horším případě získá útočník přístup k vaší domácí síti a odtud k dalším zařízením, včetně počítačů nebo telefonů, kde už může docházet ke krádeži citlivých dat.

Po zapojení si vytvořte jednoduchý rozvrh. Například u zásuvky u televize nastavte vypnutí v noci, nebo u světla simulujte přítomnost, když jste na dovolené. Typická chyba je nastavit příliš agresivní časování, které vás pak obtěžuje — třeba vypínání ledničky přes noc. Nejdřív zařízení pár dní pozorujte, jak se chová, a teprve pak přidávejte automatizace.

Jak na osvětlení a spotřebiče bez zbytečných ztrát Osvětlení tvoří menší část spotřeby, ale i zde se dá ušetřit. Vyměňte klasické žárovky za LED a použijte chytré vypínače s časovačem. Nastavte je tak, aby se světla rozsvěcovala jen v časech, kdy je opravdu potřebujete. Vyhněte se ale příliš citlivým pohybovým čidlům, která se spouštějí i při průchodu zvířete – to vede k častému zapínání a zbytečné spotřebě. U spotřebičů v pohotovostním režimu, jako jsou televize nebo herní konzole, použijte chytrou zásuvku s vypínáním podle rozvrhu. Nezapomínejte na to, že i vypnuté nabíječky, které zůstávají v zásuvce, stále odebírají malé množství energie.

Nejdřív si udělejte pořádek v tom, co opravdu potřebujete. Projděte složku Stažené soubory, kde se za rok nashromáždí desítky instalačních balíčků a PDF dokumentů, které už dávno nepotřebujete. Podívejte se také na plochu a do složky Dokumenty. Smazání souborů, které jste otevřeli naposledy před půl rokem, je nejbezpečnější a nejefektivnější způsob, jak uvolnit místo. Pozor ale na to, že koš ještě není konečné smazání – pokud chcete místo skutečně uvolnit, musíte koš vyprázdnit. A to mnoho lidí dělá jen výjimečně.

Kde se ve skutečnosti ztrácí místo a jak to zjistit Největší překvapení ale přichází, když si spočítáte, kolik místa zabírají jednotlivé složky. Nejrychlejší způsob, jak to zjistit, je podívat se do Nastavení systému, konkrétně do části Systém a Úložiště. Tam uvidíte, co zabírá nejvíc místa – jestli to jsou aplikace, videa, hudba nebo třeba dočasné soubory. Tady se často ukáže, že největším žroutem jsou staré verze systému, které zůstávají po aktualizacích. Tyto soubory se dají smazat, ale pouze přes nástroj Vyčištění disku, kde zvolíte možnost „Vyčistit systémové soubory". Tím se smažou i soubory z předchozí instalace Windows, které zabírají v některých případech desítky gigabajtů.

Než začnete mazat cokoliv, co vypadá jako systémový soubor, raději si ověřte jeho účel. Nejlepší je vzít si na pomoc nástroj, který najde velké soubory automaticky. Ve Windows můžete využít funkci vyhledávání, kde zadáte „velikost: obrovský" a systém vám ukáže soubory nad určitou velikostí. Nebo si nainstalujte aplikaci, která zobrazí velikost složek jako graf. Takové nástroje jsou zdarma a jsou bezpečné, ale stahujte je pouze z oficiálních zdrojů.

Základní chybou bývá použití slov, která se k vám vážou: jméno dítěte, ulice, kde bydlíte, nebo oblíbený film. Útočník dnes nehádá ručně, ale spouští program, který zkombinuje běžná slova, data a čísla z vašich sociálních sítí. Pokud je vaše heslo „Pes12345", prolomí ho za pár sekund. Místo toho si vytvořte větu, která dává smysl jen vám. Například: „V létě 2019 jsem běžel 10 km v dešti." Z ní pak vezměte první písmena slov a přidejte čísla a znaky: „Vl2jsb1kvd!". Takové heslo je dlouhé, neobsahuje žádný slovník a hlavně si k němu snadno vybavíte příběh.