Netradiční pohybové hry, které rozproudí školní družinu
Než začnete s přeuspořádáním, vyndejte z lednice a spíže úplně všechno. Poličky i zásuvky vytřete vlhkým hadříkem s octem a nechte je oschnout. Třídění přitom provádějte rovnou do tří kbelíků: na to, co se spotřebuje v nejbližších dnech, na věci s delší trvanlivostí a na zbytky, které lze zpracovat třeba do vývaru nebo kompotu. Tento krok je zásadní, protože vám ukáže skutečný stav zásob.
Nakupujte až po kontrole zásob a ideálně s konkrétním seznamem. V obchodě se pak vyhnete impulzivním nákupům, které končí v koši. Plánujte jídla na tři až pět dní dopředu a nakupujte menší množství čerstvých surovin častěji. Tím nejen omezíte plýtvání, ale také ušetříte místo ve spíži i čas při hledání toho, co právě potřebujete. Uspořádané prostory totiž fungují jen tehdy, pokud do nich pravidelně vnášíte řád – stačí pár minut týdně a výsledek se dostaví.
Při samotné montáži sledujte, jak řemeslníci pracují s těsnícími páskami a pěnou. Přesně vyplněné spáry jsou důležitější než design rámů. Po dokončení zkontrolujte, že se okna dobře zavírají, netáhne z nich a že je kolem rámů viditelná rovnoměrná vrstva tmelu. Dobré zasklení vám vydrží desítky let, proto se vyplatí nespěchat a věnovat čas výběru i kontrole provedení.
Další častý problém je špatně zvolená velikost otvíravých křídel. Velká okna vypadají efektně, ale při běžném větrání se s nimi špatně manipuluje. Zvažte, jak často budete lodžii využívat a jestli chcete posuvný systém, nebo klasické výklopné otvírání. Posuvná křídla ušetří místo, ale jejich těsnění je méně spolehlivé než u otočných oken. Pokud lodžie sousedí s rušnou silnicí, volte raději trojsklo a nechte si ověřit akustické vlastnosti skla – ne všechny typy skel tlumí hluk stejně. Před podpisem smlouvy si také zjistěte, zda montážní firma zajistí odvoz starého zasklení a úklid.
Vyhněte se také časté chybě, kterou je příliš velká porce. Děti často nedojí, protože mají prostě moc. Raději dejte menší množství a případně do svačiny přibalte ještě jedno jablko nebo kousek sýra, který si mohou vzít, pokud budou mít hlad. Tento přístup snižuje plýtvání a děti se naučí poslouchat své tělo. Pamatujte, že svačina není oběd – měla by doplnit energii mezi jídly, ne ji nahradit.
První hra se jmenuje „Barevný bacil" a je vhodná pro děti od 6 let. Potřebujete jen barevné papíry nebo kužely – alespoň čtyři různé barvy. Rozmístěte je po prostoru, každému hráči přidělte jednu barvu, kterou si zapamatuje. Hráč, který je „bacil", chytá ostatní; koho chytí, musí ztuhnout a čekat, až ho vysvobodí spoluhráč stejné barvy. Ten se k němu připlazí, plácne ho a oba běží dál. Pozor na častou chybu: děti začnou barvy křičet a vše se zamotá. Pravidlo zní jasně – vysvobodit může jen ten, kdo má přesně stejnou barvu, a pomocí se nesmí domlouvat. Tím se procvičí paměť i postřeh.
Ranní shon umí být pořádně vyčerpávající. Když k tomu připočtete přípravu svačin pro děti, často to končí křikem, spěchem a kupou nekvalitních surovin. Přitom stačí pár chytrých pravidel, abyste si ranní klid zajistili bez velkého úsilí. Nejde o to trávit v kuchyni hodiny, ale zvolit systém, který vám ušetří čas i nervy.
Klasické honičky a míčové hry děti po čase omrzí, zvlášť když je ve družině opakujete každý týden. Přitom stačí málo – změnit pravidla, přidat netradiční předmět nebo zapojit fantazii. Následující hry nevyžadují drahé pomůcky ani velkou přípravu, zato děti donutí přemýšlet, spolupracovat a hlavně se pořádně hýbat. Vyzkoušejte je odpoledne, kdy je venku ošklivo, ale i na zahradě, když je hezky.
Nejčastější chybou bývá skladování všeho na jednom místě bez ohledu na dobu trvanlivosti. Pokud mrkev položíte k jablkům, rychleji změknou kvůli etylenu, který jablka uvolňují. Stejně tak brambory nesnášejí sousedství cibule – vlhkost a pachy urychlují klíčení. Ovoce a zeleninu proto oddělte do různých přihrádek nebo alespoň do papírových sáčků.
Zavedte pravidlo „první dovnitř, první ven". Nově nakoupené potraviny vždy dávejte dozadu nebo dolů, starší kusy posuňte dopředu a nahoru. V lednici platí, že mléčné výrobky patří na střední poličky, kde je stabilní teplota, maso do nejchladnější části nad zásuvkou, a zelenina do spodních přihrádek, kde se vlhkost drží nejdéle. Ve spíži pak těstoviny, luštěniny a konzervy seskupte podle druhu, aby bylo na první pohled jasné, co máte doma.
Nejčastější chyba, kterou u pokojovek vidím, je přesazování do příliš velkého květináče „aby měla místo". Rostlina pak místo růstu investuje energii do zaplnění nádoby kořeny a listy stagnují. Stejně problematické je zapomínat na drenážní vrstvu na dně. Nasypejte tam keramzit nebo drobné kamínky – ne kvůli odtoku, ale aby přebytečná voda nestála přímo u kořenů. Pokud si nejste jistí, kdy přesadit, stačí rostlinu vyjmout z květináče. Když jsou kořeny zcela obalené kolem balu a substrát už nedrží pohromadě, je čas. Tento jednoduchý test zvládne každý a ušetří vám spoustu starostí.