5 praktických kroků, jak se zorientovat v DevOps

Když jako vývojář dostanete návrh od designéra, obvykle víte, co dělat: převedete pixel do kódu, použijete správné barvy a rozložení. Problém nastává, když návrh neexistuje, nebo je jen hrubý wireframe. Tehdy začnete improvizovat a často uděláte zásadní chybu: rekonstrukce koupelny krok za krokemčnete řešit vizuální styl dřív, než promyslíte, jak se uživatel po stránce skutečně pohybuje. Přitom stačí dodržet pár základních principů, které váš kód posunou z roviny „funguje to" do roviny „dobře se to používá".

Základní pravidlo je popsat změnu jako odpověď na otázku „proč". Samotné „co" je vidět ve změnách kódu, ale „proč" tam není. Místo „oprava přihlášení" napište „přihlášení padalo při prázdném poli hesla, validace nyní proběhne před odesláním". Taková zpráva dá každému, kdo ji čte, okamžitě vědět, co se stalo, jaký problém to řeší a jakým způsobem. Vyhnete se tím zbytečnému dohledávání v issue trackeru nebo u kolegů.

Na závěr vždy testujte na reálném zařízení. Emulátor v prohlížeči neukáže, jak stránka funguje na malém displeji s prstem. Nenutila bych vás do drahých nástrojů – stačí otevřít stránku v telefonu a projít hlavní scénáře. Všímejte si, kde mají prsty tendenci ujíždět, jestli se text nepřekrývá, a jestli se vám tlačítka mačkají pohodlně. Tento pětiminutový test odhalí víc než hodina teorie.

Velkou chybou bývá také příliš mnoho akcí na jedné obrazovce. Uživatel není schopen zpracovat více než jednu primární výzvu. Než stránku nasadíte, projděte si ji a zeptejte se: „Co je ta jedna věc, kterou by zde měl uživatel udělat?" Pak zvýrazněte jediné tlačítko pro tuto akci a ostatní potlačte vizuálně – nebo je úplně odstraňte. To platí i pro formuláře: čím méně polí, tím vyšší šance, že je uživatel dokončí. Zbytečné pole „potvrďte e-mail" je dnes přežitek – stačí jedno pole a validace na pozadí.

Důležitá je také struktura. Krátký souhrn do padesáti znaků, pak prázdný řádek a podrobnější popis. Souhrn by měl být ve formě rozkazovacího způsobu, jako byste dávali příkaz: „Přidej validaci hesla", „Odstraň nepoužívanou metodu", „Uprav dotaz na uživatele". V podrobnostech se pak rozepište o příčině, důsledku a případně o tom, co jste zvažovali a proč jste zvolili toto řešení. Vyhnete se tím situaci, kdy někdo později zruší vaši změnu, protože nepochopí, proč tam byla.

Nejdůležitější je pochopit rozdíl mezi UI a UX. UI (user interface) jsou všechny viditelné prvky – tlačítka, ikony, typografie, barvy. UX (user experience) je to, jak se uživatel cítí, když s těmito prvky pracuje. Pro vývojáře to znamená: neptejte se jen „jak to má vypadat?", ale hlavně „co se stane, když na to uživatel klikne?". Typický začátečnický omyl je tlačítko, které má velký a barevný vzhled, ale po kliknutí nic neudělá, web nebo naopak vyvolá nečekanou akci. Vždy si ověřte, že každý interaktivní prvek má jasný účel a srozumitelnou odezvu.

Každá změna v kódu, If you cherished this post and you would like to obtain additional facts about Feywild.Thirdrealm.org kindly check out the site. kterou uložíte do historie, je záznam o tom, co jste udělali, ale hlavně proč. Když po půl roce otevřete log a vidíte „oprava", „update", „fix", „bugfix", nevíte nic. Musíte procházet diffy, porovnávat soubory a hádat, co jste tehdy zamýšleli. Přitom stačí pár vteřin navíc, aby zpráva sdělila kontext a ušetřila hodiny práce vám i kolegům.

Když se řekne NoSQL, většina vývojářů si představí databázi, která vyřeší všechny problémy s výkonem a škálováním. Realita je ale jiná. NoSQL není univerzální náhrada relačních databází, ale nástroj pro specifické případy. Pokud ho nasadíte tam, kde se nehodí, můžete skončit s daty, která nejdou snadno dotazovat, a s aplikací, která je složitější na údržbu. Než začnete, zjistěte, jaké typy NoSQL existují a co od nich reálně potřebujete.
Na závěr si dejte pozor na falešný pocit, že DevOps je jen o nástrojích. Lidé, kteří je používají, jsou důležitější než samotná technologie. Dejte prostor sdílení znalostí: podporujte párové programování nebo společné revize nasazovacích postupů. Až narazíte na odpor, nevnucujte změny silou. Místo toho začněte s malým pilotem na jednom projektu, změřte výsledky a ukažte kolegům konkrétní přínos. Teprve poté rozšiřujte postupy dál.

Nejprve si ujasněte, co vlastně řešíte. NoSQL databáze se dělí na dokumentové, klíč–hodnota, sloupcové a grafové. Dokumentové databáze se hodí pro obsah, který se mění a není striktně strukturovaný, jako jsou uživatelské profily nebo články. Klíč–hodnota je rychlá pro cache a ukládání session, ale neumí složitější dotazy. Sloupcové databáze jsou vhodné pro analýzu velkých objemů časových řad, a grafové zase pro sociální sítě nebo doporučovací systémy. Pokud váš problém nespadá do žádné z těchto kategorií, pravděpodobně NoSQL nepotřebujete.