Když rovnáte zuby a chcete je bělit: bezpečné postupy

Dalším faktorem je spolupráce při nošení fixních aparátů. Pokud se vám často odlepují zámky, protože jíte tvrdé bonbóny, ořechy nebo žvýkáte led, prodlužujete si celou dobu o každou opravu. Oprava zámku znamená obyčejně objednání do ordinace, přelepení a vynechání aktivace. Tím se celý proces zasekne na místě. Snažte se vyhnout těmto situacím úpravou jídelníčku po celou dobu aktivity aparátu. Tvrdé jídlo krájejte na menší kousky a vyvarujte se lepkavých sladkostí.

Důležité je také správné používání. Kartáček zavádějte šikmo shora dolů, směrem od drátku k zubu, a nikdy ne kolmo. Jemně s ním pohybujte tam a zpět, bez tlaku. Po každém použití ho opláchněte vodou a nechte uschnout na vzduchu. Pokud máte rovnátka, věnujte zvláštní pozornost místu, kde se drátek setkává se zámečkem – právě tam se nejčastěji usazuje plak. S trochou cviku a správnou velikostí kartáčku se čištění stane rychlou a účinnou rutinou, která ochrání vaše zuby před kazy a dásně před zánětem po celou dobu nošení rovnátek i po něm.

Druhým častým projevem je ztráta pružnosti. Když kartáček zmáčknete prsty, měl by se vrátit do původního tvaru. Jestliže zůstane stlačený nebo se ohne, jeho vlákna už nemají dostatečnou sílu. Praktická zkouška: protáhněte kartáček mezi zuby a sledujte odpor. U nového cítíte jemný tlak, u opotřebovaného projde bez sebemenšího odporu. Mnoho lidí si myslí, že to znamená lepší skluz, ale ve skutečnosti kartáček nečistí, jen projíždí jako drát.

Dalším častým nedorozuměním je, že pojišťovna hradí i retenční fázi – tedy fixní drátky nebo snímací dlahy, které drží zuby po sundání rovnátek. Retence se u dětí a mladistvých hradí jen v omezeném rozsahu, u dospělých je tato fáze většinou plně hrazena z vlastních prostředků. Počítejte s tím předem, protože retence může trvat i dva roky a bez ní se výsledek snadno zvrátí.

Závěrem si zapamatujte: opotřebovaný mezizubní kartáček nejen že nečistí, ale může dásním i škodit. Roztřepené štětinky dráždí sliznici a usnadňují vznik zánětu. Pravidelná kontrola tvaru, pružnosti a odporu při zavádění je jednoduchá a zabere vám jen pár vteřin. Výměna kartáčku je levnější než oprava zubního kazu nebo bělení skvrn. Nedávejte šanci tichému zabijákovi, který se tváří jako pomocník.

Mezizubní kartáčky jsou u rovnátek nenahraditelným pomocníkem. Drátěný oblouk a zámky vytvářejí spoustu míst, kde se zachytávají zbytky jídla a plak. Jenže kartáček, který vypadá na první pohled dobře, může být už dávno opotřebovaný. A vy to zjistíte, až když se pod zámky objeví první bílé skvrny nebo zánět dásní. Přitom stačí vědět, na co se zaměřit, a výměnu poznáte za pár vteřin.

Fixní rovnátka nejsou záležitostí na pár týdnů. Většina pacientů si představuje, že po nalepení zámků a napnutí oblouku začnou zuby putovat správným směrem a za půl roku je hotovo. Realita je jiná – průměrná doba nošení fixních rovnátek se pohybuje mezi 18 a 30 měsíci. Délka léčby závisí na závažnosti vady, věku pacienta a především na tom, jak pravidelně docházíte na kontroly a jak pečlivě dodržujete hygienu.

Další faktor, který mnoho pacientů podceňuje, je nošení gumiček (elastických tahů). Pokud máte předkus nebo naopak podkus, gumičky propojující horní a dolní čelist jsou nezbytné. Nosí se obvykle 24 hodin denně a sundávají se jen na jídlo a čištění. Pokud gumičky nosíte jen občas, zuby se sice posunou, ale pak se vrátí, a ortodontista často musí celý postup zopakovat. To může přidat klidně půl roku navíc. Pamatujte, že rovnátka sama o sobě nefungují – funguje tlak, který vytváří oblouk a gumičky.

Praktická rada: pokud vám ortodontista doporučí nadstandardní typ rovnátek, zeptejte se, jaká je „základní varianta", kterou pojišťovna hradí. Mnohdy je rozdíl ve výsledku minimální, ale v ceně značný. A pozor na to, že některé kliniky lákají na výhody bez upozornění, že jde o plně hrazenou službu. Všechno si nechte napsat do ceníku a porovnejte s podmínkami vaší pojišťovny.

Jak postupovat, když toužíte po bělejším úsměvu v průběhu léčby Pokud se rozhodnete bělit zuby během ortodontické péče, vybírejte šetrné metody. Vhodné jsou bělící pasty s nízkým abrazivním indexem, které nepoškozují sklovinu a nezvyšují citlivost. Vyhněte se domácím bělicím páskům, které mohou působit nerovnoměrně a dráždit dásně. Bezpečnější variantou je bělení pod dohledem stomatologa, který použije ochranné kryty na dásně a aplikuje bělící gel pouze na exponovaná místa. Vždy sledujte reakci zubů – pokud se objeví ostrá bolest nebo zvýšená citlivost na teplo a chlad, okamžitě přerušte bělení a poraďte se s odborníkem.