První návštěva ortodonty: jak ji zvládnout bez dětských slz
Až budete stát před výběrem, zeptejte se sami sebe, co reálně zvládnete. Pokud vám záleží na tom, aby zuby zůstaly rovné, ale nechcete řešit složitou hygienu, vyberte si snímací retainer a pořiďte si čisticí tablety na dentální pomůcky. Jestli víte, že si na nošení nepotrpíte, sáhněte po fixním a investujte do kvalitních mezizubních kartáčků. V každém případě ale počítejte s tím, že retainer není jen ‚třešnička na dortu', ale nezbytná součást celé ortodontické péče. Bez něj se výsledek rozpadne a vy budete muset absolvovat druhé rovnání, které je vždy náročnější než to první.
Hygiena jako hlavní rozdíl mezi fixním a snímacím retainerem Fixní retainer je drát přilepený na vnitřní stranu předních zubů. Jeho velká výhoda je, že působí nepřetržitě, ale právě kvůli tomu se u něj snadno hromadí zubní kámen a plak. Pokud si nečistíte mezizubní prostory dentální nití a mezizubními kartáčky, začnete po čase pozorovat záněty dásní a zápach z úst. Snímací retainer vyžaduje opačný přístup: musíte ho nosit podle předpisu, obvykle na noc, ale hygienu zvládnete snadno — vyčistíte zuby kartáčkem a retainer umyjete vodou a mýdlem.
Častým omylem je představa, že fixní retainer je ‚bezúdržbový'. Pravdou je, že při špatné hygieně dokáže nadělat víc škody než užitku. Pokud u něj zaznamenáte uvolněný konec drátu, nečekejte, až odpadne úplně. Ihned si domluvte schůzku s ortodontistou. Mezitím se vyhněte tvrdým potravinám, jako jsou oříšky nebo suchary, které by mohly drát ještě víc poškodit. U snímacího retaineru zase hrozí riziko zlomení, pokud ho necháte v kapse bundy nebo ho vystavíte horké vodě.
Na co si dát pozor při jídle a sportu Tužší potraviny, jako jsou jablka, mrkev nebo křupavý chléb, si vždy nakrájejte na malé kousky. Hlodání do tvrdé stravy je nejčastější příčinou uvolněných zámečků. Vyhněte se také karamelům, žvýkačkám a tvrdým bonbónům, které se snadno zaseknou mezi drátky a zámky. Pokud se vám něco přilepí, nepokoušejte se to vyškrábat párátkem – použijte mezizubní kartáček nebo si vypláchněte ústa vodou a počkejte na domácí čištění.
Když se řekne „rovnátka", většina dětí si představí kovové špony, nafouklé tváře a zákaz oblíbených bonbónů. Strach z neznámého je přirozený, ale dá se s ním pracovat dlouho předtím, než se dítě posadí do ortodontického křesla. Klíčem není dítě přesvědčovat, že rovnátka jsou „super zábava", ale dát mu konkrétní informace, které eliminují nejistotu. Děti se bojí hlavně bolesti, ztráty kontroly a toho, že nebudou rozumět, co se s nimi děje.
Začít s rovnáním zubů v dospělosti není žádný risk, ale předkus má jednu záludnost, na kterou většina pacientů zapomene. Nejde totiž jen o estetiku. Pokud horní řezáky přečnívají přes dolní více než dva tři milimetry, čelistní kloub i žvýkací svaly pracují v nepřirozené poloze. Často se to projeví až po letech – skřípáním zubů, bolestí hlavy nebo nadměrným opotřebením skloviny. Proto je první krok vždy funkční vyšetření, ne jen focení úsměvu.
Možností léčby je víc, ale ne každá padne na každého. Fixní rovnání (tradiční „zámky") řeší i složitější případy a je nejspolehlivější, když potřebujete posunout celé zuby. Průhledné dlahy (alignery) zase oceníte, pokud chcete diskrétnost a vyhovuje vám měnit dlahy každé dva týdny. U dospělých se ale často kombinují s takzvanou mezičelistní elastikou – malými gumičkami, které táhnou horní čelist dozadu. Pozor na to, že samotné dlahy předkus zcela nevyřeší, pokud je problém v čelisti, ne jen v postavení zubů. Chirurgie je až poslední volba, obvykle když je rozdíl mezi čelistmi větší než pět milimetrů.
Na citlivé dásně a vnitřní stranu rtů pomáhá studené obklady. Přiložení ledu zabaleného v hadříku na tvář v místě bolesti zklidní otok a mírně utlumí nepříjemný pocit. V lékárně běžně seženete i dentální vosk, který nanesete na drátky a zámky, které se otírají do sliznice. Vosk se snadno odstraňuje a výrazně uleví při podráždění.
Po sejmutí rovnátek přichází fáze, na kterou většina pacientů zapomíná: nošení retaineru. Bez něj se zuby během pár měsíců vrátí do původních pozic a celá léčba přijde vniveč. Fixní i snímací typy mají své přednosti i úskalí, ale klíčové není rozhodnutí, který si vyberete, ale jak o něj budete pečovat. V tomto článku se zaměříme na praktické rozdíly, které vám v ordinaci často nezazní.
Základem je důkladné čištění po každém jídle. Kartáček s rovnými štětinami nestačí – potřebujete i mezizubní kartáčky, které prostrčíte pod oblouk mezi zámky a dásní. Většina lidí dělá chybu, že se soustředí jen na přední plochy zubů, ale právě místa kolem zámečků a pod drátem jsou nejzrádnější. Pokud nemáte po ruce vodu, alespoň si ústa vypláchněte, ale nezapomeňte, že to nenahradí mechanické odstranění plaku.