Průvodce art deco šperky: rozpoznání, hodnota a styl
Když už se rozhodnete pro investici, kupujte od prověřených zdrojů – aukční síně, proměna bytu starožitnictví nebo specializované burzy. Vyhněte se náhodným stánkům a bazárům, kde riziko podvrhu roste. Nebojte se zeptat na certifikát pravosti a pokud možno si šperk prohlédněte osobně. Pamatujte, že hodnota spočívá v autenticitě, stavu a řemeslném zpracování – nikoli v ceně kovu. Nakonec: art deco šperky jsou nadčasové. Noste je s respektem k jejich historii, ale bez bázně – jsou krásné i po sto letech.
Typickou chybou je ignorování alergií na nikl u levnějších imitací. Pokud máte podezření na alergii, https://mixclassified.com vyberte si šperk označený jako „hypoalergenní", ale i tak si ověřte složení. Čistý titan je v tomto ohledu nejbezpečnější volbou. Dalším častým omylem je předpoklad, že titanový šperk nevyžaduje žádnou péči – to sice platí pro materiál, ale ne pro povrch. Matné titanové šperky časem získávají přirozenou patinu, což je u některých vzorů žádoucí, ale pokud chcete zachovat původní vzhled, pravidelně je leštěte měkkým mikrovláknem.
Základem je materiál. Nejbezpečnější volbou pro citlivé uši je titan, niob nebo chirurgická ocel – tyto kovy jsou hypoalergenní a běžně se používají na piercing. Vyhněte se niklům, které se nacházejí v levnějších bižuterních slitinách, a také pozlaceným šperkům, pokud nevíte, co je pod vrstvou zlata. Pokud už nosíte náušnice, které vám nedělají potíže, zkuste zjistit jejich složení – výrobci často uvádějí materiál na etiketě nebo v příbalovém letáku. Když si nejste jistí, držte se šperků označených jako „hypoalergenní" nebo „vhodné pro citlivou pokožku".
Při výběru titanového šperku v první řadě ověřte, že jde o skutečný titan, ne o slitinu s příměsí jiných kovů. Čistý titan (obvykle třída 2) je měkčí a hodí se spíš pro denní nošení, zatímco tvrdší slitiny (třída 5, často označované jako Ti-6Al-4V) jsou odolnější vůči poškrábání a vhodné pro sportovce. Zeptejte se prodejce na certifikát materiálu nebo si alespoň ověřte magnetickou zkoušku – titan není magnetický, takže pokud šperk přitahuje magnet, nejedná se o čistý titan.
Co se týče velikosti, u prstenů platí: titan se nedá snadno zúžit ani rozšířit, takže přesné měření je klíčové. Nechte si změřit prst v odpoledních hodinách, kdy je prst mírně nateklý, a vyberte velikost tak, aby prsten šel sundat bez námahy, ale neklouzal. U náramků a řetízků dbejte na délku – titan je lehký, takže delší kusy nepůsobí těžce, ale měly by sedět pohodlně, ne příliš volně, aby se nezachytávaly o oblečení.
Test hustoty a magnetická zkouška Nejdostupnější metodou je test hustoty. Platina má výrazně vyšší hustotu než většina ostatních kovů – přibližně 21,45 g/cm³. Pokud máte přesnou kuchyňskou váhu a odměrný válec, zvažte šperk na vzduchu a poté ponořený ve vodě (zavěšený na tenkém vlasci). Vydělte hmotnost na vzduchu rozdílem hmotností ve vodě a získáte hustotu. Výsledek kolem 21 g/cm³ odpovídá platině. Běžné napodobeniny z oceli nebo stříbra mají hustotu výrazně nižší. Dále vyzkoušejte magnet – pravou platinu magnet nepřitáhne, protože je paramagnetická (reaguje jen slabě a neznatelně). Silná přitažlivost znamená, že kov obsahuje železo nebo nikl, což je jasný znak padělku.
Závěrem: magnetický test je užitečný nástroj pro rychlou orientaci, ale neměl by být jediným kritériem při posuzování šperku. Pokud magnet odhalí ocel nebo nikl, zvažte, zda takový padelek chcete nosit – zejména pokud máte citlivou pokožku. Pokud test neprokáže magnetické vlastnosti, stále to nezaručuje ryzost drahého kovu. Pro jistotu kombinujte magnet s vizuální kontrolou, případně i s testem kyselinou, který je ale destruktivní. S trochou praxe se naučíte magnet používat spolehlivě a rychle.
Prvním krokem je naučit se typické znaky. Art deco šperky poznáte podle nápadných geometrických tvarů: trojúhelníky, čtverce, oblouky, sluneční paprsky nebo stupňovité motivy napodobující věže. Často kombinují dva kontrastní kovy, jako je bílé a žluté zlato, nebo platinu s černým onyxem. Typické jsou také vsadky z diamantů, rubínů, safírů, ale i méně obvyklých kamenů, jako je lapis lazuli, karneol nebo nefrit. Levnější varianty používaly sklo, české granáty nebo imitace perel – i ty mají dnes sběratelskou hodnotu, ale musí být dobře zpracované.
Na závěr si dejte pozor na dvě časté chyby. První: snubní prsteny kupovat bez přítomnosti zásnubního prstenu. I když znáte jeho parametry, skutečný tvar a šířka se projeví až při nasazení. Druhá: slepě kopírovat zásnubní prsten – stejný tvar a stejné kameny působí spíš jako souprava než jako dva samostatné prsteny, které spolu mají žít. Ideální je, když snubní prsten zásnubní prsten doplňuje, ale nepřebíjí. S trochou experimentování a trpělivosti najdete kombinaci, která bude vypadat, jako by byla navržena přímo pro vaši ruku.
When you have virtually any queries concerning exactly where and also the best way to work with zdroj informací, you are able to e-mail us on our own internet site.