Editing
Když vybíráte květináč a substrát pro nenáročné pokojovky
Jump to navigation
Jump to search
Warning:
You are not logged in. Your IP address will be publicly visible if you make any edits. If you
log in
or
create an account
, your edits will be attributed to your username, along with other benefits.
Anti-spam check. Do
not
fill this in!
Postel a matrace jsou samostatná kapitola. Neexistuje univerzálně nejlepší tvrdost, ale jedno pravidlo platí: matrace by měla podpírat páteř v přirozeném zakřivení. Když ležíte na boku, mezi ramenem a bokem by neměla vzniknout mezera, do které se propadá pánev. Zkuste jednoduchý test: lehněte si a projeďte rukou pod bederní oblastí. Pokud ruka klouže snadno, matrace je příliš tvrdá. Pokud se pod vámi propadá pánev, je příliš měkká. Polštář vybírejte podle spánkové polohy – na boku vyšší, na zádech nižší. Lze ho také nahradit srolovanou osuškou pro dočasné řešení. Nezapomínejte na ložní prádlo: přírodní materiály jako bavlna nebo len jsou prodyšnější než syntetika, která se ráno přilepí na tělo.<br><br>Důležitá je také vrstva na dně květináče. Keramzit nebo drobné kamínky zlepší odtok přebytečné vody, ale samy o sobě nejsou zárukou úspěchu. Pokud květináč nemá odtokový otvor, drenáž problém jen oddálí. Pro nenáročné rostliny volte raději hliněné květináče, které jsou prodyšné a pomáhají odpařovat vlhkost z povrchu. Plastové nádoby zadržují vodu déle, takže se hodí spíše pro druhy, které mají rády stálou vlhkost, jako jsou kapradiny nebo šplhavnice.<br><br>Jakmile máte skříňky projité, přichází na řadu vertikální prostor. V panelákové kuchyni je zídka nad linkou většinou prázdná, a to je škoda. Namontujte na ni lištu s háčky nebo magnetický pás na nože. Hrnce, naběračky, prkénka i utěrky pak visí na dosah ruky a nezabírají zásuvky. Pozor ale na přeplácání – příliš mnoho věcí na zdi působí stísněně. Vyberte si jen to, co opravdu denně používáte, a zbytek nechte ve skříňce.<br><br>Posledním krokem je eliminace rušivých podnětů, které si do ložnice sami nosíte. Pracovní dokumenty, cvičební pomůcky nebo talíř od večeře vytvářejí asociace, které mozek spojuje s aktivitou, ne s odpočinkem. Ložnice by neměla sloužit jako úložný prostor ani kancelář. V ideálním případě v ní není televize ani stůl. Pokud bydlíte v garsonce a nevyhnete se tomu, snažte se večer zakrýt pracovní plochu látkou nebo zástěnou. Důležité je také nastavit pravidelný spánkový režim – choďte spát ve stejnou dobu, i o víkendu. Po pár týdnech si tělo zvykne a usínání bude rychlejší.<br><br>Jak využít každý centimetr, aniž by kuchyně působila přecpaně Klasický problém malých kuchyní je nedostatek pracovní plochy. Řešení často bývá jednodušší, než se zdá – stačí prodloužit desku přes konec linky o deset až patnáct centimetrů. Vznikne tak místo pro odkládání horkého hrnce nebo pro prkénko při krájení. Pokud to dispozice umožňuje, využijte i parapet. Širší parapet s pevnou deskou se dá přeměnit na odkládací prostor pro kořenky nebo na malou minizahrádku s bylinkami. Jen dejte pozor na to, aby parapet neblokoval otevírání okna.<br><br>Velké plochy stěn jsou často přehlížené. Místo jedné poličky nad postelí použijte kombinaci úzkých lišt a háčků, které pojmou nejen knihy, ale i šátky, tašky nebo klíče. U vstupních dveří vytvořte malou „převlékací zónu" – stačí tyč na šaty, která se dá připevnit na stěnu, a pod ní botník s vyklápěcími přihrádkami. Botník musí být mělký, maximálně 30 centimetrů, aby nezabíral průchod. Počítejte s tím, že se do něj vejdou jen boty na podpatku nebo ploché, ne široké zimní boty.<br><br>Kde hledat místo, když už jsou skříně plné Nábytek na míru je sice dražší, ale v malém bytě se vyplatí řešit každý nestandardní kout. Typickým příkladem je mezera mezi lednicí a zdí – často široká jen 20 centimetrů. Do ní patří úzká výsuvná police, kam dáte koření, konzervy nebo čisticí prostředky. Stejně tak šikmý prostor pod schody, pokud v bytě jsou, lze využít na zásuvky, které kopírují sklon. Nezapomeňte ale na to, že hluboké zásuvky pod schody bývají nepraktické – raději je rozdělte na menší segmenty.<br><br>Světlo, teplo a vzduch: tři hlavní nepřátelé Základní princip je u všech bylinkových extraktů stejný: chraňte je před světlem, teplem a přístupem vzduchu. Proto bylinkové oleje vždy stáčejte do lahví z tmavého skla, ideálně s kapátkem nebo těsným uzávěrem. Pokud používáte světlé lahve, oblepte je alobalem nebo je uložte do neprůhledné krabice. Teplota by měla být stabilní, mezi 10 a 18 stupni Celsia. Skvěle poslouží tmavá spíž, sklep nebo chladnější komora. Vyhněte se místům nad sporákem, za oknem nebo v blízkosti topení.<br><br>Kuchyně si žádá speciální přístup, protože mokré a suché věci nemohou být pohromadě. Pod dřez dejte pouze čisticí prostředky a houbičky, ne špinavé hrnce – ty zabírají místo a vlhkost ničí jejich povrch. Pro koření využijte výsuvné police pod horními skříňkami, ale jen tehdy, když je máte ve výšce očí. Slepé rohy linky nikdy nenechávejte prázdné – nainstalujte otočný karusel, ale počítejte s tím, že jeho montáž vyžaduje přesné měření a často i úpravu dvířek. Jestli si nejste jistí, raději roh vybavte policemi, které se dají vysunout směrem dopředu, ne karuselem.
Summary:
Please note that all contributions to IT-Core are considered to be released under the GNU Free Documentation License 1.3 or later (see
IT-Core:Copyrights
for details). If you do not want your writing to be edited mercilessly and redistributed at will, then do not submit it here.
You are also promising us that you wrote this yourself, or copied it from a public domain or similar free resource.
Do not submit copyrighted work without permission!
Cancel
Editing help
(opens in new window)
Navigation menu
Personal tools
Not logged in
Talk
Contributions
Log in
Namespaces
Page
Discussion
English
Views
Read
Edit
View history
More
Search
Navigation
Main page
Recent changes
Random page
Help about MediaWiki
Special pages
Tools
What links here
Related changes
Page information