Editing
Když vlhkost v koupelně mění konzistenci domácí kosmetiky
Jump to navigation
Jump to search
Warning:
You are not logged in. Your IP address will be publicly visible if you make any edits. If you
log in
or
create an account
, your edits will be attributed to your username, along with other benefits.
Anti-spam check. Do
not
fill this in!
Kostival je jednou z nejcennějších bylin pro hojení ran, podvrtnutí a namožených šlach. Obsahuje alantoin, který podporuje dělení buněk a urychluje obnovu pokožky. Přesto se při přípravě masti dělá řada chyb, které účinek výrazně snižují. Největší z nich je použití sušeného kostivalu z obchodu, který často ztratil většinu účinných látek. Ideální je čerstvý kořen, který si sami vyryjete na jaře nebo na podzim. Čerstvý kořen obsahuje nejvíce alantoinu a dalších hojivých sloučenin, které se při nevhodném sušení rozpadají.<br><br>Důležitý je také správný postup míchání. Jíl smíchejte s tekutinou až těsně před použitím, a to nejlépe v keramické nebo skleněné misce – kov může oxidovat a změnit účinky. Voda by měla být vlažná, případně můžete použít hydrolát nebo bylinný odvar podle potřeb pleti. Konzistence by měla připomínat hladkou pastu bez hrudek. Příliš řídká směs steče, příliš hustá zase praská a nedrží na pleti rovnoměrně.<br><br>Pokud jde o ekologii, včelí vosk je obnovitelný vedlejší produkt včelařství, ale jeho produkce je omezená. Sójový vosk se vyrábí ze sójových bobů, ale často z geneticky modifikované sóji – pokud vám na tom záleží, hledejte certifikované bio varianty. Pro domácí výrobu doporučuji začít se sójovým voskem, protože je tolerantnější k chybám. Až si osvojíte techniku, zkuste včelí vosk pro svíčky, které mají být pevnější a dlouho hořící.<br><br>Aby se vám to nestalo, učte se sledovat prostředí. Koupelnu pravidelně větrejte, zejména po horké sprše. Pokud máte doma větrák, zapněte ho alespoň na dvacet minut. Neskladujte kosmetiku v otevřených sklenicích a nikdy do nich neponořujte mokré prsty. Domácí kosmetika má kratší trvanlivost než ta kupovaná, proto si dělejte menší dávky a spotřebujte je do jednoho až tří měsíců. Pokud si všimnete, že se textura mění i při správném skladování, upravte recept — přidejte více vosku nebo zmenšete podíl vody.<br><br>Rozdíl mezi jedlou sodou a škrobem: co vybrat pro citlivou pokožku Základ každého domácího deodorantu tvoří dvě složky: jedlá soda neutralizuje kyselé prostředí, ve kterém se množí bakterie, a škrob (kukuřičný nebo bramborový) absorbuje vlhkost. Pro běžnou pokožku funguje poměr jedna ku jedné, ale pokud máte sklon k zarudnutí nebo svědění, sodu vynechejte a použijte pouze škrob s trochou bambuckého másla. Častou chybou je použít příliš mnoho sody a výsledný deodorant pak doslova pálí. Vždy začněte s menším množstvím a postupně přidávejte, dokud nenajdete toleranci své kůže.<br><br>Častou chybou je použití stejného knotu pro oba typy vosku. Včelí vosk je hustší, takže potřebuje silnější a delší knot, zatímco sójový vosk si vystačí s tenčím. Pokud knot nedimenzujete správně, svíčka buď zhasíná, nebo kouří. Dalším problémem je přidávání příliš mnoho barviv – u včelího vosku se barvy nemísí tak dobře a výsledek může být flekatý. U sójového vosku zase přebytek barviva snižuje bod tání a svíčka se rychleji spotřebuje.<br><br>První recept je suchá směs, kterou nanášíte prsty nebo pomocí dřevěné špachtle. Smíchejte dvě polévkové lžíce kukuřičného škrobu, jednu polévkovou lžíci jedlé sody a tři kapky tea tree oleje. Tea tree je přírodní antibakteriální složka, ale pozor na ředění – v koncentrované formě může dráždit. Směs skladujte v uzavíratelné sklenici a nanášejte jen velmi tenkou vrstvu. Pokud se po hodině objeví bílé skvrny na oblečení, snižte množství škrobu a přidejte trochu kokosového oleje, který zlepší konzistenci.<br><br>Nejviditelnější změnou je zkapalnění nebo naopak ztuhnutí. Pokud máte krém na bázi bambuckého másla, při vyšší vlhkosti se do něj váže voda. Tím se mění jeho struktura — stává se řidším, méně stabilním a může se oddělit olej od vodní fáze. U emulzí, tedy směsí vody a oleje, je riziko narušení ještě vyšší. Pokud kosmetika obsahuje konzervanty, které nejsou určeny pro vysokou vlhkost, může v ní dojít k růstu mikroorganismů. To poznáte podle změny zápachu, barvy nebo vzniku tmavých skvrn.<br><br>Domácí kosmetika, ať už jde o tělové máslo, balzám na rty nebo pleťový krém, je citlivá na prostředí, ve kterém ji skladujete. Koupelna bývá místem s největšími výkyvy vlhkosti a teploty. Pára ze sprchy, větrání a topení způsobují, že se kosmetika chová jinak, než byste čekali. Může změnit konzistenci, oddělit se, nebo dokonce začít plesnivět. Proto je důležité pochopit, co se s ní děje a jak tomu předejít.<br><br>Aby nedošlo k těmto problémům, skladujte domácí kosmetiku mimo dosah přímé páry. Ideální je uzavřená skříňka nebo police dál od sprchového koutu. Těsně uzavírejte víčka a používejte čisté suché nádobí. Mnozí lidé chybně nechávají kosmetiku na okraji vany nebo na poličce přímo nad radiátorem. Tím ji vystavují teplotním šokům, které ničí emulze. Zkuste si pořídit malý uzavíratelný box, který umístíte do prostoru s menšími výkyvy. Pokud máte možnost, přesuňte kosmetiku do ložnice nebo na chodbu.
Summary:
Please note that all contributions to IT-Core are considered to be released under the GNU Free Documentation License 1.3 or later (see
IT-Core:Copyrights
for details). If you do not want your writing to be edited mercilessly and redistributed at will, then do not submit it here.
You are also promising us that you wrote this yourself, or copied it from a public domain or similar free resource.
Do not submit copyrighted work without permission!
Cancel
Editing help
(opens in new window)
Navigation menu
Personal tools
Not logged in
Talk
Contributions
Create account
Log in
Namespaces
Page
Discussion
English
Views
Read
Edit
View history
More
Search
Navigation
Main page
Recent changes
Random page
Help about MediaWiki
Special pages
Tools
What links here
Related changes
Page information