Editing
Chyba, která kazí podkroví: jak na šikmé stěny
Jump to navigation
Jump to search
Warning:
You are not logged in. Your IP address will be publicly visible if you make any edits. If you
log in
or
create an account
, your edits will be attributed to your username, along with other benefits.
Anti-spam check. Do
not
fill this in!
Na co se zaměřit při každodenním používání Nejčastější chybou bývá rozkládání pohovky, která není určená pro každodenní manipulaci. Pokud máte model s tenkou látkou a lehkým rámem, je lepší ji nechat rozloženou delší dobu, než ji každý den skládat – tím se předejte zbytečnému namáhání spojů. Stejně tak je důležité pravidelně kontrolovat šrouby a spoje. Stačí jednou za měsíc projít mechanismus a dotáhnout povolené matice; jinak se začne pohovka viklata a opotřebení se urychlí.<br><br>Na závěr přichází na řadu povrchová úprava. Sádrokarton na šikminy má smysl, ale musíte ho kotvit do nosné konstrukce, ne jen do izolace. Použijte speciální profilové nosníky nebo dřevěné latě, které zajistí stabilní podklad. Pozor také na to, že sádrokarton se musí nechat „pracovat" – mezi deskami nechte dilatační spáry, které vyplníte tmelem. Když desky připevníte k sobě napevno, při sebemenším pohybu střechy popraskají. Špatné je i to, když se do stěny montují těžké předměty, jako jsou police nebo skříňky, bez zapuštěných kotev. Šikmá stěna není nosná a každý nevhodný vrut ji může poškodit.<br><br>Praktickým tipem je vyzkoušet stolek přímo s vaší pohovkou. Mnoho prodejen nabízí možnost objednat vzorek materiálu, nebo si stolek zapůjčit na zkoušku. Než se rozhodnete, položte si otázku, k čemu bude stolek sloužit. Pokud ho budete používat hlavně na odkládání jídla a pití, vyberte desku s odolným povrchem a vyššími okraji, které zabrání stékání tekutin na zem. Pokud má být spíše dekorativní, můžete si dovolit i křehčí materiály. Vždy ale počítejte s tím, že stolek je středobodem obývacího pokoje, a proto by měl být nejen krásný, ale i praktický.<br><br>Dalším častým problémem bývá spací plocha, která má v místě spojů tvrdé hrany nebo mezery. Kvalitní rozkládací pohovka by měla mít po rozložení rovný povrch bez výrazných přechodů. Před koupí si ověřte, zda jsou jednotlivé díly matrace spojené nebo zda se jedná o celistvou plochu. U výsuvných systémů se vyplatí zkontrolovat, zda spací plocha navazuje na sedák ve stejné výšce. Pokud mezi díly vzniká schod, budete se v noci budit a ráno vás bude bolet záda. Pro každodenní spaní je také vhodné zvážit pohovku s úložným prostorem na lůžkoviny, ale jen pokud to neovlivní výšku a stabilitu sedáku.<br><br>Na co se zaměřit u matrace a výplně Pro každodenní spaní musí být matrace dostatečně tuhá a vysoká. Ideální je výška alespoň 12 až 15 centimetrů, ale pozor – tloušťka není všechno. Důležitá je vrstva, která se přizpůsobí vašemu tělu, ale zároveň nepromáčkne do tvrdé podložky. Nejlepší volbou bývá kombinace studené pěny a latexu, případně kvalitní pružinová matrace. Zapomeňte na pohovky s tenkou molitanovou výplní, která se po pár týdnech slehne a vytvoří „důlek" uprostřed. Pokud je to možné, vyzkoušejte si lehnout přímo na rozloženou pohovku v prodejně – a to na 10 až 15 minut, ne jen na pět vteřin.<br><br>Nezapomeňte na potah. Pro každodenní použití je praktický pratelný potah, ideálně s možností sundání a vyprání v pračce. Materiál by měl být odolný proti oděru a žmoulání, nejlépe s vyšší gramáží. Vhodné jsou mikrovlákno, žakár nebo kvalitní směs bavlny s polyesterem. Nevhodné jsou naopak tenké sametové látky a materiály, které se lesknou – jsou náchylné k mechanickému poškození a na spaní jsou nepříjemné. Pamatujte, že potah na pohovce na každodenní spaní musí snést časté tření, takže testy na oděr by měly být minimálně na úrovni 30 000 cyklů.<br><br>Dalším praktickým tipem je správné rozložení. Než pohovku rozložíte, vždy zkontrolujte, jestli v okolí není něco, co by bránilo pohybu – polštáře, deky nebo drobné předměty. Při skládání zase dbejte na to, aby matrace nebo výplň byla rovnoměrně rozprostřená. Pokud se z nějaké části stane hrbolek, mechanismus se může vzpříčit a při dalším pohybu se poškodí. Také se vyvarujte poskakování na rozložené ploše – i když to děti láká, u pohovky s tenkým rámem to může znamenat rychlý konec.<br><br>U školáků (6–12 let) se doporučuje výška 40–50 cm. Dítě v tomto věku už samo vstává a ukládá se, ale ještě nemá plně vyvinuté vnímání prostoru. Příliš vysoká postel proto může vést k nepříjemným pádům při nočním probuzení. Pokud máte vyšší postel, přidejte k ní stupínek nebo podnožku, která bude stabilní a protiskluzová. U paland a vyšších postelí je kritické, aby zábradlí sahalo alespoň 16 cm nad úroveň matrace – to je nezbytný bezpečnostní standard, na který se zaměřte.<br><br>Při výběru se také zaměřte na rozměry spací plochy. Pro jednu osobu by měla být šířka alespoň 80 centimetrů, pro dvě osoby pak 140 až 160 centimetrů. Délka by měla odpovídat vaší výšce plus rezerva. Častou chybou je koupit pohovku, která se rozkládá do rozměru, který se nevejde do pokoje, nebo která má příliš krátkou spací plochu. Před nákupem si vždy změřte nejen délku a šířku pohovky, ale i prostor, který potřebuje po rozložení – někteří výrobci uvádějí rozměry jen ve složeném stavu, což vede k nepříjemným překvapením.
Summary:
Please note that all contributions to IT-Core are considered to be released under the GNU Free Documentation License 1.3 or later (see
IT-Core:Copyrights
for details). If you do not want your writing to be edited mercilessly and redistributed at will, then do not submit it here.
You are also promising us that you wrote this yourself, or copied it from a public domain or similar free resource.
Do not submit copyrighted work without permission!
Cancel
Editing help
(opens in new window)
Navigation menu
Personal tools
Not logged in
Talk
Contributions
Log in
Namespaces
Page
Discussion
English
Views
Read
Edit
View history
More
Search
Navigation
Main page
Recent changes
Random page
Help about MediaWiki
Special pages
Tools
What links here
Related changes
Page information