Editing
6 signálů, že bylinky potřebují větší květináč
Jump to navigation
Jump to search
Warning:
You are not logged in. Your IP address will be publicly visible if you make any edits. If you
log in
or
create an account
, your edits will be attributed to your username, along with other benefits.
Anti-spam check. Do
not
fill this in!
Pro delší trvanlivost můžete bylinky předem zmrazit v oleji v miskách na led, a poté kostky skladovat v sáčku v mrazáku. Tento způsob zachová chuť a vyhnete se riziku plísně. Každá kostka představuje ideální dávku pro dochucení polévek nebo omáček. A pokud chcete mít jistotu, že olej nezvětral, přidejte do sklenice lístek citronové kůry nebo pár kuliček pepře – fungují jako přírodní antioxidanty. Správně uložené bylinky v oleji tak budou skvělým pomocníkem v kuchyni.<br><br>Klíčem k maximální chuti je také správné skladování. Sušené bylinky vložte do skleněných dóziček s uzávěrem, ne do papírových sáčků – rychle ztrácejí aroma. Skladujte v temnu, vlhkost a světlo jsou hlavní nepřátelé. Mražené bylinky spotřebujte do šesti měsíců, i když vydrží déle, chuť slábne.<br><br>U mražení platí, že čerstvé listy předem spařte na pár sekund ve vroucí vodě, pak ihned zchlaďte v ledové vodě a osušte. Tím zastavíte enzymy, které způsobují hořknutí a ztrátu barvy. Takto upravené bylinky vydrží v mrazáku až rok. Bez spaření zmrazíte jen tvrdé, silné listy jako je rozmarýn nebo tymián – ty si uchovají konzistenci, ale jemné listy změknou na kaši.<br><br>Zásadní chybou bývá pěstování bylinek v malých květináčích bez drenáže. Ve stínu se voda neodpařuje tak rychle jako na slunci, a tak hrozí přemokření kořenů. Řešením je vždy použít květináč s otvorem na dně a na dno nasypat vrstvu keramzitu. Substrát namíchejte s pískem nebo perlitem, aby byl vzdušný. Zalévejte až tehdy, když je vrchní vrstva zeminy suchá – u máty a meduňky ale nenechte půdu úplně vyschnout, jinak okamžitě povadnou.<br><br>Naopak předpěstování se vyplatí u druhů s dlouhou dobou klíčení nebo pomalým růstem. Typickým příkladem je bazalka, která potřebuje teplo a nesnáší chladné noci. Předpěstovat můžete také majoránku, saturejku nebo rozmarýn, pokud ho chcete pěstovat jako letničku. Semena vyséváme do květináčů nebo sadbovačů od února do března, přičemž musíme zajistit dostatek světla – bez přisvětlení se sazenice vytáhnou za světlem a zeslábnou. Důležitá je i teplota kolem dvaceti stupňů a pravidelná, ale střídmá zálivka.<br><br>Rozhodování mezi předpěstováním a přímým výsevem bylinek patří k častým otázkám začínajících pěstitelů. V českých podmínkách, kde se klima vyznačuje studenými jary a častými výkyvy počasí, není odpověď vždy jednoznačná. Klíčové je zvážit vlastnosti konkrétního druhu, délku vegetační doby a také to, jaké máte možnosti pro předpěstování – především světlo a teplotu.<br><br>Typickou chybou je také sklizeň celých rostlin najednou. Bylinky ve stínu rostou pomaleji, proto nikdy nestříhejte více než třetinu natě najednou. Máte-li chuť na čerstvou mátu do limonády, trhejte jen vrchní lístky z různých stonků – rostlina se pak snadno obnoví. U petržele a kerblíku odstraňujte vnější listy až u země, nikdy ne střed rostliny. Když začnou kvést, listy zhořknou, takže květy včas zaštipujte, pokud chcete sklízet listy.<br><br>Prvním a nejspolehlivějším znamením jsou kořeny. Pokud rostlina začne růst pomaleji, listy žloutnou nebo opadávají, vyjměte ji opatrně z květináče. Když uvidíte hustou změť kořenů, které se kroutí po obvodu zeminy, je nejvyšší čas. Stejně tak pokud voda po zalévání okamžitě protéká drenážními otvory, znamená to, že substrát už nedrží vlhkost a kořeny vyplnily celý prostor. Platí to hlavně pro rychle rostoucí bylinky, jako je máta, meduňka nebo majoránka.<br><br>Pokud bylinky ve stínu žloutnou, nejčastěji to není nedostatkem světla, ale přemokřením nebo chudou půdou. Přihnojujte jednou za čtrnáct dní poloviční dávkou tekutého hnojiva na bylinky – ale až po zálivce, nikdy do suché země. V polovině léta můžete rostliny ostříhat na polovinu, podpoříte tím nové výhonky. S příchodem podzimu bylinky jako máta nebo meduňka nadzemní část zatáhnou, a pokud je necháte v květináči venku, na jaře znovu vyraší. To je výhoda, kterou slunné balkony s exotickými druhy nenabízejí.<br><br>Stinný balkon nemusí znamenat konec pěstování bylinek. Na rozdíl od slunných teras, kde se daří rozmarýnu či tymiánu, se musíte smířit s tím, že výběr bude užší, ale o to zajímavější. Klíčem je pochopit, co jednotlivé druhy potřebují, a hlavně respektovat fakt, že stín není nuda – může být vlhký, suchý, nebo se může jednat o polostín, kdy slunce dopadá jen ráno či večer. Právě podle toho bylinky vybírejte.<br><br>Nejprve bylinky důkladně omyjte a osušte. Vlhkost je největším nepřítelem – v oleji vytváří prostředí pro růst spor, které mohou způsobit botulismus. Proto bylinky sušte alespoň hodinu na vzduchu, nebo je osušte papírovou utěrkou a nechte je volně rozložené na lince. Vyberte si jen zdravé, nepoškozené lístky a stonky, bez známek plísně. Pokud používáte měkké bylinky, jako je bazalka nebo koriandr, je vhodné je krátce spařit ve vroucí vodě (blanšírovat) a rychle zchladit v ledové vodě. Tím se zničí enzymy a bakterie, a bylinky si zachovají živou barvu.
Summary:
Please note that all contributions to IT-Core are considered to be released under the GNU Free Documentation License 1.3 or later (see
IT-Core:Copyrights
for details). If you do not want your writing to be edited mercilessly and redistributed at will, then do not submit it here.
You are also promising us that you wrote this yourself, or copied it from a public domain or similar free resource.
Do not submit copyrighted work without permission!
Cancel
Editing help
(opens in new window)
Navigation menu
Personal tools
Not logged in
Talk
Contributions
Log in
Namespaces
Page
Discussion
English
Views
Read
Edit
View history
More
Search
Navigation
Main page
Recent changes
Random page
Help about MediaWiki
Special pages
Tools
What links here
Related changes
Page information