Editing
Úklid lednice: chyba, která šíří bakterie nejvíc
Jump to navigation
Jump to search
Warning:
You are not logged in. Your IP address will be publicly visible if you make any edits. If you
log in
or
create an account
, your edits will be attributed to your username, along with other benefits.
Anti-spam check. Do
not
fill this in!
Na čem se usazují bakterie, i když to nevidíte Tajným úložištěm nečistot jsou gumové těsnění dvířek a šuplíky na zeleninu. V záhybech těsnění se drží mastnota a plíseň, kterou běžné vytření přehlédne. Vyčistěte je starým zubním kartáčkem namočeným v roztoku vody a octa. Šuplíky na zeleninu vyndejte a umyjte v dřezu horkou vodou se saponátem, nechte je důkladně oschnout. Stejně důležité jsou i větrací otvory vzadu — pokud jsou ucpané, lednice chladí nerovnoměrně a vytváří se v ní vlhká místa.<br><br>Nejdůležitější je prevence. Nikdy nedávejte do lednice teplé jídlo — pára se sráží na stěnách a vytváří vhodné prostředí pro bakterie. Všechny zbytky skladujte v uzavřených nádobách, ne v otevřených talířích. Alespoň jednou za dva týdny udělejte rychlou kontrolu: vyhoďte prošlé věci a otřete viditelné skvrny. Jednou za dva měsíce pak proveďte důkladný úklid celé lednice. Tento systém je snadný a zabrání tomu, aby se z chlazení stal zdroj zápachu nebo zdravotních potíží.<br><br>Vnitřní stranu oken myjte vodorovnými tahy stěrky, vnější svislými. Tím snadno poznáte, na které straně skla je případná šmouha. Po dokončení jednoho okna přejděte hadříkem z mikrovlákna po okrajích, kde se stěrka nedostala. Pozor na rohy – tam se usazuje nejvíc nečistot a bez ručního dočištění to nepůjde. Okna myjte v zamračeném dni, přímé slunce totiž roztok nechá rychle zaschnout.<br><br>Nejdřív lednici úplně vyprázdněte. Všechny poličky, přihrádky a šuplíky ven. Zatímco je lednice prázdná, odpojte ji ze zásuvky a nechte dvířka otevřená, aby uvnitř oschla a vyvětrala. Mezitím si prohlédněte každou potravinu. Vyhoďte vše s prošlou dobou trvanlivosti, ale hlavně to, co vypadá či zapáchá podezřele. Sklenice s nakládanou zeleninou, které mají vypouklé víčko, nebo jogurt s oddělenou vodou patří do koše bez milosti.<br><br>Jak poznat, který materiál použít na co Mikrovlákno je dnes nejuniverzálnější volbou. Jeho vlákna jsou jemnější než lidský vlas, takže nezanechávají škrábance a díky statickému náboji zachytávají prach. Na sucho je ideální na prach z elektroniky, na mokro zase na sklo a zrcadla – stačí hadr lehce navlhčit a leštit. Pozor ale na kvalitu: levné mikrovlákno s nízkou gramáží se po pár praních sroluje a ztratí savost. Vyplatí se koupit hustší tkaninu s gramáží alespoň 300 g/m², která vydrží roky.<br><br>Viskóza a bambus jsou příjemné na dotek, ale na úklid příliš vhodné nejsou. Jsou savé, ale po namočení ztrácejí pevnost a snadno se trhají. Hodí se spíš na jednorázové utírání rozlitých tekutin než na opakované použití. Pokud hledáte eko variantu, zkuste hadry z recyklovaných PET lahví – jsou pevné, dobře sají a nezanechávají žmolky, ale nejsou tak jemné jako mikrovlákno.<br><br>Častou chybou je mýt okna bez předchozího omytí rukou. Špína z dlaní se přenese na gumu stěrky a zanechá mastné pruhy. Používejte přípravek, který stéká, ale nezpění – čím méně pěny, tím méně šmouh. Pokud nemáte po ruce stěrku, poslouží i utěrka z mikrovlákna, ale musíte sklo utírat stále dokola, dokud není suché. Nikdy nenechávejte roztok na skle zaschnout, vždy pracujte po menších plochách.<br><br>Každá domácnost má šuplík plný hadrů, ale málokdo řeší, z jakého materiálu vlastně jsou. Přitom právě materiál rozhoduje o tom, jestli setřete prach, vsáknete tekutinu, nebo si poškrábete citlivý povrch. Mikrovlákno, bavlna, viskóza nebo třeba staré tričko – každý materiál má jiné vlastnosti a jiné použití. Pokud sáhnete po nesprávném hadru, výsledek může být katastrofální: šmouhy na skle, poškrábaný lak nebo zbytky vláken na nádobí.<br><br>Největší chybou, kterou lidé dělají, je prát hadry s aviváží. Aviváž vytvoří na vláknech mastný film, který snižuje savost a způsobuje šmouhy. Hadry perte bez aviváže, nejlépe na 60 °C, a sušte je na vzduchu. Pokud se vám hadr začne mastit, vyperte ho s jedlou sodou nebo octem, které odstraní usazeniny a obnoví savost. A hlavně – nikdy nepoužívejte hadr na podlahu na nádobí nebo sklo. Bakterie z podlahy se přenesou i po vyprání, takže mějte oddělené hadry na každou oblast a barevně je rozlište.<br><br>Bavlna je klasika, která nezklame. Dobře saje vodu, snese vysoké teploty při praní a je vhodná na utírání podlah, nádobí nebo pracovních desek. Jen pozor na recyklované bavlněné hadry ze starého oblečení – pokud mají švy nebo elastan, můžou poškrábat citlivé povrchy. Pro běžný úklid je lepší koupit si čisté bavlněné utěrky bez příměsí, které jsou savé a měkké.<br><br>Když se řekne hygge, většina z nás si představí svíčky, deku a hrnek horkého čaje. Málokdo si ale uvědomí, že nejdůležitějším prvkem celé atmosféry je světlo. Ne to ostré, bílé, které známe z kanceláří, ale teplé, tlumené a měkké. Právě ono dokáže během pár minut změnit nejen vzhled místnosti, ale i to, jak se v ní cítíme. Večer po náročném dni potřebuje náš mozek signál, že je čas zpomalit, a teplé světlo je tím nejpřirozenějším spouštěčem.
Summary:
Please note that all contributions to IT-Core are considered to be released under the GNU Free Documentation License 1.3 or later (see
IT-Core:Copyrights
for details). If you do not want your writing to be edited mercilessly and redistributed at will, then do not submit it here.
You are also promising us that you wrote this yourself, or copied it from a public domain or similar free resource.
Do not submit copyrighted work without permission!
Cancel
Editing help
(opens in new window)
Navigation menu
Personal tools
Not logged in
Talk
Contributions
Log in
Namespaces
Page
Discussion
English
Views
Read
Edit
View history
More
Search
Navigation
Main page
Recent changes
Random page
Help about MediaWiki
Special pages
Tools
What links here
Related changes
Page information